Motejlek: Koncentrace moci v Babišových rukou je obrovská

Jaké jsou nejdůležitější události roku 2013 z hlediska top byznysu v Česku?

Vnímám tři významné věci. Politický úspěch Andreje Babiše, obrovskou akvizici Telefóniky Kellnerovou PPF a dokončení obrovské transakce EPH se Slovenským plynárenským průmyslem. To jsou astronomické věci.

Co bude znamenat volební úspěch Andreje Babiše?

Pro mě jako novináře bude velmi atraktivní sledovat, co z toho vlastně vzejde. Je to takový zajímavý pokus. Teď jsme přece byli nespokojeni s tím, jak to vedli politici. A teď přišel někdo, kdo je obrovsky bohatý, má obrovskou hospodářskou moc, dosáhl politického úspěchu a může začít měnit zemi.

Vy jste před asi rokem a půl udělal docela odvážný a trefný odhad ohledně jeho volebního zisku. Tehdy přitom Babiš coby potenciální politik působil dílem legračně, dílem agresívně. Proč jste už tehdy věřil v úspěch?

Znám ho od roku 1998 a vím, že ve finále dokáže v zásadě úplně všechno, co chce. Dokáže to zlomit, třeba penězi. Navíc má ten dar, že nemá problém jít rozdávat koblihy, což by skoro nikdo jiný jeho úrovně byznysu neudělal. Tah na branku je u něj obrovský. Na sázce o volební výsledek jsem vyhrál opravdu hodně pití, naše kancelář byla skoro plná. Ale ještě víc bych vyhrál, kdyby volby byly příští rok, protože by je stoprocentně vyhrál. Kdyby byly teď, tak je taky vyhraje. Notabene on bude mít jediný peníze na kampaň.

Pomohou mu v tom média, která mu patří?

Bylo by dobré sledovat, jak ta média budou psát třeba o ODS. Ideální varianta pro něj je nepsat o ní vůbec, a tím pádem ji vyzmizíkovat. Může dojít teoreticky k tomu, nedej bože, že udělá neformální dohodu s Křetínským. Bylo by to jenom logické. Proč by šli proti sobě? To nedává smysl.

Jak to myslíte?

Neříkám, že k tomu dojde. Ale umím si představit, že se potkají na obědě a řeknou: Hele nebudeme psát o ódéesce — když o ní nebudeme psát, tak nebude. Nezbyl by pak nikdo, kdo by o ní psal — Lidovky, Mladá fronta Dnes, iDnes, Blesk … Toho si ale musíte všímat vy. Já si všímám té obrovské autocenzury na iDnes. Titulky jsou někdy úplná kravina. Někdy se řešily vážné věci a tam byla blbost.

Dá se to srovnat s vlivem Silvia Berlusconiho v Itálii?

V dějinách demokracií není obdobný případ, že by tak bohatý člověk s tak diverzifikovaným byznysem v rámci hospodářství měl takovou politickou moc. Podobný byl trochu Crassus, který byl ve své době nejbohatší z Římanů a zároveň triumvirem. Berlusconi byl mediální podnikatel, jeho další aktivity však byly marginální. Ale Babiš, to je zemědělství, potravinářství, chemie, možná dnes už pilařství, lesnictví, média, politická strana, ministerstvo financí. A z pozice ministra financí bude kontrolovat desítky majetkových účastí státu v největších firmách v zemi. To nenajdete v historii demokracií za poslední tři tisíce let. Vezměte si, že Babiš je dnes velmi silný i v Německu. Je to jeden z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v Sasku. Oni ho vnímají jako zachránce regionu, milují ho tam, protože zachránil pracovní místa a investuje. To se mu musí nechat. Agrofert drží zaměstnanost a investuje do obnovy fabrik.

Když se nad tím zamyslím, tak Babiš svobodně podniká, dobrovolně mu byl prodán významný mediální dům, byl zvolen ve svobodných volbách do sněmovny v určité síle. Nedá se říct, že by ty jednotlivé body byly špatné, natož jakkoliv zločinné. Nic takového. S obavami to ale člověk vnímá dohromady …

Koncentrace moci v rukou jedince je tak obrovská, že nikdo neví, ani on sám, k čemu to může vést. Notabene stát se ministrem financí – on musí připravit rozpočet, zákony, prováděcí předpisy k rozpočtu. Na ministerstvu bude muset trávit dny a noci pořád dokola. A nebude v prostředí lidí, na něž byl zvyklý. Nebudou ho poslouchat tak jako v Agrofertu.

Proč?

Na ministerstvu financí je do jisté míry silný kult Kalouska. Kalousek dal pocit lidem na ministerstvu, že jsou pro zemi velmi důležití. Vydobyl si u zaměstnanců obrovskou úctu. Tam sedí na důležitých pozicích lidé, kteří berou 35, 40 tisíc měsíčně, a když je Babiš vyhodí, tak si snadno najdou dobrou práci jinde. Kdežto v Agrofertu jsou lidi, kteří mají mnoho set tisíc a Babišovi moc neodporují, tam panuje totální kult. Babiše teď čeká něco, co vůbec nedohlédl. Jsem si jist, že ministrem financí být rozhodně nechtěl. Jenže mu to nikdo nevzal, protože by mu do ministrování kafral. Navíc ministr financí bude pořád na tapetě. Zrovna v Blesku bude psáno: To je on, ministr financí, kvůli kterému platíme tolik na daních. A jako ministr má 110 tisíc korun plat. Proč by to bral? Prostě na pozici ministra financí nenašel schopného člověka, jenž by byl zároveň nepolitik. Myslím si, že je chyba, že šel do vlády – on i hnutí.

Jak velká chyba to může být pro Agrofert? Vzpomeňme na Václava Fischera, jehož cestovka krachovala, přičemž to vysvětloval tím, že jako senátor se svému podnikání nemohl dostatečně věnovat.

Nemůžeme srovnávat Babiše a Fischera, protože Václav Fischer byl patologický lhář. Říct podvodník je možná silné slovo, ale asi bych řekl i podvodník a docela rád bych do toho soudu s ním šel, kde bych mu to dokázal. Fischer si vymýšlel neskutečné bajky, vymýšlel si počty letadel, počet přepravených turistů. Kdyby se své firmě nevěnoval, tak by jí to spíš prospělo. Agrofert je něco jiného. Agrofertu výborně fungují chemičky. Byly dobře koupené, výborně zainvestované a mají produkty, jež mají signifikantní podíly na světovém trhu. To jsou většinou akvizice, které Babiš dělal osobně. Ale potravinářství mu moc dobře nefunguje. Zemědělství funguje docela dobře, ale jiné, menší zemědělské podniky jsou výrazně ziskovější než zemědělství Agrofertu. Kdybychom Agrofertu škrtli chemii, tak je to průšvih. Ten zbytek dohromady by nefungoval dobře a bojoval by o přežití. V Agrofertu je spousta nášlapných min, jež zatím nevybuchly, ale mohou vybuchnout. Navíc si myslím, že Babiš nemá dobrý manažerský tým. Agrofert mohou čekat horší časy, ale uvidíme.

A Babiš v politice?

Výhoda Babiše je, že je starej komanč, dělal v pézetce, postavil se na vlastní nohy, vybudoval firmu, má víc dětí, byl schopen dělat kontaktní kampaň, je mu 59. Je to člověk, který má něco za sebou a šel od píky. Někdo říká, že je z nomenklaturní rodiny, ale to není úplně pravda. Jeho rodiče byli v partaji, jenže takových bylo kvanta. Jeho otec uměl jazyky, proto asi byl v zahraničí. Ale nebyl to žádný významný komunista, v žádném případě. Takže Babiš má velkou životní zkušenost. To je velké plus pro něj a může to být plus pro stát. Jenže ta moc, již bude mít, bude obrovská. Otázka je, jak to skončí. Určitě ostatní oligarchové uvažují, že by se této velké moci mělo zamezit.

Čekáte, že se budou více angažovat, ne snad osobně, ale nějak angažovat v jiných stranách, třeba i nových?

Myslím si, že tu úvahu někteří z nich mají. Někteří mají nápad v oblasti médií, někteří v oblasti politiky. Ale tady je jedna věc. Nikdo jiný do toho asi nebude ochoten jít tak jako Babiš, osobně. Je důležité, že je mu 59. Je to starší člověk, jenž má něco za sebou a je schopen velmi dobře komunikovat s lidmi, kteří se narodili od roku 1940 až po současnost. Pro dnes mladé lidi je tu jeho úspěch v byznysu. Ostatní oligarchové jsou všichni pod padesát let, někteří pod čtyřicet. Je to jiná generace, mají svá letadla, žijí jinak. Nezažili ten reálný socialismus, přišli do doby společenských změn a dobře se v nich orientovali. O Babišovi nikdo nemůže říct, že je rychlokvaška, protože Agrofert opravdu buduje 20 let.

Ani ANO 2011 není rychlokvaška?

Jeho problém je, že nemá dobré lidi. Ve sněmovně má pytel blech. Po volbách mi kamarád psal, že máme 150 pravicových poslanců. Já mu říkám, že je 150 levicových poslanců. Protože těch 45 ze 47 poslanců ANO je spíš doleva. Vezměte si, že skoro všichni na místopředsedu sněmovny volili Vojtěcha Filipa. Neodešli ze sněmovny, oni ho přímo volili. Pro skoro všechny poslance ANO je současný plat nejvyšší, jaký kdy měli a mít budou. Také lidi na ministerstva hledal Babiš zvláštně. Nevím, jestli si do vedení sněmovny neměl vybrat někoho s většími životními zkušenostmi než paní Jermanovou. Babiš neměl říkat, že má schopné lidi na všechny posty, protože je nemá. Volby pro něj přišly brzo. A zaplať pánbůh, protože za rok by měl třeba 35 procent.

Myslíte, že se bude snažit o předčasné volby?

Myslím, že to nebude nijak aktivně vyvolávat. Ale pokud neudělá chyby, tak by v nich měl obrovský úspěch. Určitě by na tom profitoval nejvíc.

Byl rok 2013 pro český byznys nějak zlomový?

Zformovala se česká oligarchie. Nemyslím to slovo pejorativně. Nejbohatší byznysmeni udělali minimálně dvě transakce, které jsou globální velikosti – Telefónica a Slovenský plynárenský průmysl. Nakupovala se média – Mafra a Ringier Axel Springer ČR –, jenže to jsou drobnosti. Oligarchům se to líbí. Ale pokud Andrej Babiš říká, že je to investiční příležitost, tak buďto vědomě lže, nebo to je jen fráze. Myslím, že nikdo z nich to tak nevnímá. Každý z nich si na to vzal úvěr a bude rád, když ho bude schopen splácet. Nikdo nepočítá s tím, že by na tom vydělal. Pokud to tvrdí, nemluví pravdu.

Proč se oligarchům líbí vlastnit média?

Určitě si myslí, že média nepíšou férově o nich nebo o věcech, jež je zajímají. A že by mohli přispět ke změně. Je jasné, že když se někdo dopracoval ke kontrole takových aktiv jako Babiš nebo Křetínský, tak jsou to muži neobyčejných schopností, ať už to bereme s plusem, nebo minusem. A určitě mají nějakou představu o tom, jak by měla média fungovat, případně ovlivňovat veřejné mínění.

V zásadě se lze setkat se třemi uváděnými důvody, proč oligarchové kupují média. Za prvé jakési mecenášství ve smyslu nezávislé žurnalistiky, za druhé zisk a za třetí nějaký zájem spojený s politikou či dalšími vlastními byznysovými aktivitami. Platí tedy to třetí?

Platí to první a to třetí. Když Andrej Babiš chtěl převzít Ringier, tak to z těch dalších oligarchů nikdo extra neřešil, protože Ringier je především Blesk a Reflex, ale vliv má hlavně deník Mladá fronta Dnes. Takže akvizice Mafry pak všechny zaskočila, všichni koukali na Ringier a on byl schopen jednat se dvěma, možná třemi dalšími. Všichni se zalekli, protože si řekli, že ta MF Dnes má historicky nejvíc odstřelů politiků či lidí jako Martin Roman. Navíc je brána jako seriózní médium na rozdíl od Blesku, Primy či Novy.

A to mecenášství?

Je pravda, že v tomto duchu se o tom i zmiňovali. Říkali: „Chtěl bych koupit do budoucna nějaké médium, aby psali dobře, aby ti novináři měli slušné podmínky pro práci.“ Myslím, že to tam je. Navíc zejména v případě Babiše je velmi složité si představit, že on bude něco nařizovat, aby v Mladé frontě Dnes psali nebo nepsali. Spíš bude fungovat autocenzura, stejně jako bude autocenzura fungovat pravděpodobně i u vás. Křetínský s Tkáčem se o svá média budou osobně víc zajímat i díky tomu, že nejsou v politice. Kdežto u Babiše je konglomerát, je ministerstvo, je politická strana a je on. Historicky J&T v médiích dílem prodělala obrovské peníze (Z1) a dílem funguje dobře přes JOJ Group. Ale kupci Ringieru jsou Křetínský a Tkáč, ne J&T.

Co to tedy znamená pro charakter českého mediálního světa?

Myslím, že do budoucna se médií budou zase zbavovat, a to za cen výrazně nižších. Zjistí, že jim to přinese víc neprospěchu než užitku. V novinách vždycky budou, řekněme, zpupnější, ale velmi kvalitní redaktoři, kteří vůči vlastníkům klidně půjdou i tvrdě. A teď před majiteli bude otázka: máme zasáhnout, nemáme zasáhnout? Jednou zasáhnou a obrátí se to proti nim. Nedopadne to pro ně dobře, prodělají peníze a nakonec to prodají někomu, kdo chce zase dělat čistě mediální byznys. Ale je normální, že éra českých vlastníků přišla, protože tady všechna média velmi brzy získali zahraniční vlastníci. Dnes je však Agrofert větší a ziskovější než v Německu Axel Springer, který má stoletou tradici. Zároveň si však myslím, že v budoucnu se to vrátí do rukou mediálních podnikatelů.

Vrátí se ve stejné podobě?

Ta vydavatelství budou do jisté míry hubenější. Noví vlastníci se teď třeba zbaví některých vedlejších titulů, jež je nezajímají. Umím si představit, že dojde k divesticím. A do toho budou mít nějaký obchodní model typu bleskmobil, bleskenergie a nevím, co ještě se dá prodávat přes vydavatelství.

Mimochodem vy jste řekl, že chcete koupit Economii.

Zajímáme se o Economii nebo o její části. Nemůžu říct, že jsme už jednali o nákupu Economie, ale proběhla nějaká setkání. Myslím si, že Economia může být životaschopná, ale ne pod současným majitelem, a hlavně pod současným managementem.

Životaschopná v celé šíři?

Ne ne, určitě ne.

Co vás tedy zajímá?

Řeknu to obecně. Může to být hospodářský deník a web, v jejich případě asi ihned.cz.

Hospodářské noviny v tištěné podobě?

Myslím si, že ano, v jiné podobě, subtilnější, víc o byznysu.

Přecházení podniků ze zahraničních vlastníků na české se neděje jen v případě médií. Viz PPF a Telefónica. Je to součást většího trendu?

Je to tak, že mezi českými kapitalisty je obrovský přetlak peněz, neskutečný přetlak. Proto dneska se za rozumné peníze dá koupit málo věcí. Násobky zisků jsou obrovské. Nejvýznamnější byznysmeni mají spoustu peněz, úvěry jsou velmi levné, to znamená, že k dispozici je strašně moc peněz, ale strašně.

Pomohla v tomhle oligarchům krize?

Určitě. Nejbohatší lidi vydělávají na tom, že prodávají těm nejchudším. Bohatí bohatnou a chudí chudnou. Nejluxusnější značky na trhu, jež bohatí rádi konzumují, neměly problém, naopak rostly. Diferenciace je obrovská. Vždycky se stane, že i bohatý prodělá, ale obecně platí, že bohatí bohatnou i v krizi. V Česku to platilo taky, pokud to nebyly nějaké bubliny. Domnívám se, že typickou bublinou je pan Světlík a Vítkovice. Tam si myslím, že může dojít k velkým problémům i pro celý region.

Ano, rok 2013 byl i o severní Moravě. Lidé spojení s těžkým průmyslem tohoto kraje seděli ve vládě Jiřího Rusnoka. Přišly problémy OKD a dalších firem z tohoto regionu. Dalo se problémům na severní Moravě nějak zabránit?

Já mám seznam miliardářů čítajících kolem 380 lidí. Neskutečné množství jmen je ze severní Moravy. Tam je tolik schopných lidí vydělat tak velké peníze. Na těžkém průmyslu a těžbě vzniklo tolik miliardářů. Myslím, že nebylo šťastné, že se při doprivatizaci OKD ve finále dostal k podílu pan Bakala. To vidím problematicky.

Proč?

Bakala to koupil za podmínek, které byly velmi příznivé pro něj, ale velmi nepříznivé pro stát. Koupil to příliš levně. V tu dobu byly nabídky mnohem vyšší. Myslím, že kdyby to dostal někdo, kdo není finanční investor, ale je více strategický investor jako EPH, dneska by OKD vypadaly jinak. To stoprocentně. EPH je strategický investor a lidé v něm nekoukají tolik na výkyvy, jsou schopni je ustát, Bakala ne. Bakala jako klasický finanční investor vycucl prostředky, jež tam byly, nabral na ně dluh a ten dluh bude dneska problematické splácet.

V problémech je tam však víc firem.

Ano, ale třeba Třinecké železárny situaci ustávají poměrně dobře. Jinak pro firmy na severu Moravy by byla ideální mírná změna vlastnictví. Jenže to se může stát. Některé firmy zkrachují a pak se k tomu dostane někdo jiný. To regionu prospěje.

Takže nejste tak skeptický? Nečekáte nějaký sociální výbuch?

K sociálnímu výbuchu asi dojít může. Vidíme ale pozitivní příklady. Třeba kopřivnická Tatra, kterou převzal pan Strnad s panem Materou. Jsou v Tatře tři čtvrtě roku a ta po šesti letech začíná fungovat. Teď chystají společný byznys s Alexejem Beljajevem a Michalem Lazarem, majiteli Tatravagónky, významné slovenské skupiny operující od Indie, Ruska, Číny až po západní Evropu. Chci říct, že tu máme nadějné továrníky. A Strnad je přesně ten případ. Je to poměrně mladý člověk, koupil velkou transportní firmu Niku Chrudim, koupil Dako CZ, koupil Vojenský opravárenský závod ve Šternberku, na Slovensku dva, přikupuje, expanduje. Teď má Tatrovku. To je nová krev v byznysu, která začala zespodu. Řekl bych pro ten region – méně Světlíků, více Strnadů.

Jste tedy relativní optimista uprostřed všech černých scénářů?

Věřím, že aktiva v regionu převezmou lidi typu pana Strnada. Může samozřejmě udělat nějakou chybu, avšak je tu spousta nadějných, talentovaných lidí. Spousta velmi úspěšných venkovských kapitalistů. A to jsou lidi, kteří žijí v daném regionu, mají tam fabriku a přitom vyvážejí do padesáti zemí světa. Vydělávají stovky miliónů ročně, i když nejsou tolik viditelní.

Dokážete nějak rozdělit velké české podnikatele z hlediska vztahu k oboru, v němž podnikají?

Zrovna Babiš a Křetínský jsou strategičtí investoři. Když mají něco prodat, což se stalo výjimečně, tak je to pro ně úplně smrt. Oni nejsou spekulanti, oni jsou, může to znít silně, budovatelé, tvůrci hodnot. Skutečně to impérium rozšiřují a neprodávají. A pak máme druhý typ, jako je Penta nebo Kellner, ti koupí a prodají. Jejich cílem je zhodnotit investici a prodat. Obě cesty jsou relevantní, ale člověku je sympatičtější to budování.

Další velkou loňskou záležitostí byl švýcarský soud kvůli Appianu a okolností privatizace Mostecké uhelné. Z činnosti Appianu vzešlo mnoho velmi bohatých lidí, taky skupina, již jste nazval „Pilsen boys“. O čem tento soud svědčí?

Švýcaři obstavili 700 miliónů franků a tyhle prachy prostě chtěíj. Chtějí, aby zůstaly ve Švýcarsku. To je podle mě to nejpodstatnější. Ve Švýcarsku mají speciální prokuraturu, která ale neměla výsledky. A teď mají perfektní výsledek: mají odsouzené a obstavených 700 miliónů. Teď budou nějaké odvolací soudy, potáhne se to roky. Avšak z jejich pohledu je to úspěšný soud, ta prokuratura může dál roky fungovat úplně v pohodě.

To byl hlavní důvod soudu?

Stoprocentně. Švýcaři, co uchvátí, to nechtějí vydat. Na Němce, na Francouze by si asi takhle netroufli. Do toho by nešli. Ale Česko?

Myslíte si tedy, že to nebyl primárně zájem o spravedlnost?

Byl to zájem o spravedlnost a o peníze.

Takže spojení příjemného s užitečným?

Přesně tak. Podívejte se, když náš stát například obstaví někomu z Kazachstánu třeba 15 miliard korun, bude tady proti tomu někdo? Ne, naopak si řekneme: To je dobrý – jsou to darebáci, prali peníze a ty teď půjdou do rozpočtu, něco se z toho aspoň postaví.

Dobře, takže tohle je zpráva o Švýcarech. Co zpráva o Česku?

Že jsme druhořadí. My si na ně netroufneme. Oni to prostě seberou, i když třeba nakonec něco málo vyplatí.

Berete tedy ten výsledek švýcarského soudu jako nespravedlivý?

Z hlediska Čecha je mi to v zásadě jedno. Dva z těch odsouzených lidí ovšem docela dobře znám a nezdá se mi, že jsou to takoví lotři. Jenže pro mě je tam trochu střet zájmů, že je znám.

Po aktivitách Appianu zůstalo na jednu stranu něco fungujícího, ale na druhou stranu příběh Appianu asi neodpovídá tomu, jak bychom si to představovali.

Příběh Appianu má další větev a to je Škoda Plzeň. To je pak na další bádání o angažmá Martina Romana. Protože Škoda taky vygenerovala spoustu miliardářů – Krsek, Korecký, Brož, Zapletal, Roman. Pět těch lidí má dohromady plus minus 40 miliard korun majetku. To je taky pěkně silné uskupení.

No právě. I tady je návaznost na Appian a soud ve Švýcarsku. Třeba Škoda Transportation, která z toho vyšla, je docela úspěšná firma, technologicky na výši.

Je pravda, že ta firma funguje, zaměstnává lidi. Otázkou je, zda by tato firma byla v podobné situaci, kdyby Martin Roman nebyl šéfem ČEZ. Ale je to tak, jak to je, a je na orgánech, zda po Romanovi půjdou, nebo ne.

Roman letos odešel i z čela dozorčí rady ČEZ. Kdyby po něm šli, jaké to může mít důsledky?

Martin Roman stvořil chobotnici. ČEZ jsou polostátní firma, ale v zásadě jsou státní. Rozhoduje o ní stát. Za jeho panování došlo k nadměrnému propletení se státem v zájmu expanze ČEZ. Já mu dávám za vinu, že je strůjcem hospodářsko-politické chobotnice.

Bude ta chobotnice někdy rozpletena?

Myslím si, že ne. Roman historicky vydělal asi miliardu korun, což se dá dopočítat. Ale já říkám, že má určitě pět až deset miliard korun. Takže je tu výrazný rozdíl, který někde nabyl jako beneficient, příjemce z čehosi. A jeho byznysový zásah je poměrně velký. Myslím si, že by měl říct: Tohle je moje. A pak za tím třeba udělat tlustou čáru. To se zatím nestalo. Martin Roman byl člověk, jenž mohl být předsedou vlády, mohl být prezidentem, ale všechno si to pokazil.

Kdy?

Napojením na plzeňskou Škodu. Tím to padlo.

Hned ve chvíli, kdy tam vstoupil?

On se hlavně neměl stát šéfem ČEZ. Nebo aspoň nejpozději v roce 2008 měl z ČEZ odejít a jít si dělat vlastní byznys.

Roman se na svém odchodu dohodl už s premiérem Nečasem. Jeho vláda ale padla ještě dřív. Jak se na pád vlády díváte?

Já jsem čekal, že zásah na vládě bude mít další dějství. Čekal jsem, že když už se to takhle rozběhlo, tak se třeba objeví doma u Martina Romana. Ale výsledek je strašný. Ti tři poslanci by měli dostat desítky miliónů každý, protože tohle prostě nejde. Mohli si je předvolat, mohli je vyslechnout. Ale aby byli tolik dní ve vazbě?

Já jsem byl vždycky ten, kdo si přál konec ODS. Ale tenhle způsob je šílený. Nakonec kriminálníkem bude Nečas. Z gruntu hodný člověk, jemuž ženská tohohle ražení rozhodila hormony. To by byl přece šílený výsledek, kdyby jediným obžalovaným by nakonec Nečas nebo někdo z rozvědky. Pro mě je taky naprosto nepochopitelné, jak mohl být Rath tak dlouho ve vazbě. To je zbytečné likvidování lidí. Vazba je mnohem horší než vězení. Vrah, který ohrožuje někoho na životě, to ano. Ale tohle? Notabene když má děti, má nějaké závazky. Na to se musí trochu brát zřetel. Vůči těm dětem je to příšerné. Můj děda seděl deset let (1951–1961) a vím, jak strašně to poznamenalo rodinu.

Nevadí vám pak v tomhle kontextu, že Babiš spolupracoval s StB?

Neumím si představit, že by vědomě chtěl někomu ubližovat. Z gruntu je dobrý člověk, ač se to tak nemusí zdát. Vím, kolika lidem kde pomohl, kolika lidem dal peníze, když za ním přišli. Nikde se o tom nepsalo. Ale pak přišlo období, kdy se cítil zneuznaný. Jasně, má svou minulost, já mu vždycky říkal, že je stará struktura. Ale proč šel do politiky? Vždyť on nemůže být bohatší. On si může koupit, co chce. On může mít všechno. Mohl by být s rodinou. Jemu ta politika nemůže extra nic přinést.

Miroslav Motejlek je novinář, dříve působil v časopisu Týden. Dnes provozuje zpoplatněný zpravodajský web zaměřený na byznys motejlek.com. Zároveň vlastní 66 % společnosti motejlek.com, s. r. o. Zbylou část vlastní Ondřej Tomek, zakladatel portálu Centrum.cz

Sledujte Miroslava Cvrčka na Twitteru