Vysoké daně škodí všemu, i tanečním, říká majitel známé taneční školy

Pojem Vavruška je skoro synonymem pro taneční kurzy v Praze. Kdo založil taneční školu Vavruška? Děda? Tatínek?

Kdepak. Taneční jsem založil já v roce 2003. Má matka je lékařka, otec inženýr. Tancoval jsem od mala, na střední škole jsem i v tanci soutěžil. Pak jsme se s kamarádkou rozhodli uspořádat kurz pro spolužáky z kolejí na Petřinách. Byl o to zájem, tak jsme udělali ještě pokračovací kurz. No a dnes máme kurzy ve Slovanském domě, v Obecním domě a v dalších krásných historických budovách.

Jak jste se dostal k pořádání kurzů na těchto exkluzívních místech?

Asi jsem byl v pravý čas na správném místě. Když jsem taneční rozjížděl, zemřel pan Unger, taneční mistr, kterého bude asi mnoho absolventů tanečních znát. Jeho synové asi k tanci neměli takový vztah, tak v nich nepokračovali. To byla pro nás příležitost.

Čím si dnešní úspěch vaší taneční školy vysvětlujete?

Taneční kurzy, které existovaly v Praze desítky let, byly dost zkostnatělé. Chtěli jsme inovovat, udělat taneční moderní a zábavné. Aby do nich lidi chodili rádi, a ne proto, že je k tomu dokopali rodiče.

V kolika jste vlastně začal podnikat?

Když jsme taneční školu založili, bylo mi dvacet jedna. Ale nebylo to tak, že bych měl na začátku nějaký byznys plán a představu, že toto mě bude do důchodu živit. Začalo to jako koníček, který se nám prostě rozrostl. Studoval jsem žurnalistiku a dva roky jsem jako novinář pracoval v Lidových novinách. Ale převážila nakonec láska k tanci, a to, co mě teď živí mě i obrovsky baví.

Součástí tanečních je i etiketa. Jak hodnotíte dnešní chování mladých lidí nebo i politiků?

Mladí umí pozdravit, umí se obléknout, pustí staršího v tramvaji sednout. Není to tak strašné, jak někteří pesimisté tvrdí. Ale je jasné, že se setkávám v tanečních jen s určitou skupinou lidí, zejména s lidmi z gymnázií. Nemám tedy zkušenost s mladými z jiných škol. Co se týče politiků, s některými souhlasím, s jinými nesouhlasím, ale vadí mi, jak se například prezentuje prezident Miloš Zeman. Třeba to, jak nepokrytě propaguje kouření. Když už není dost silná osobnost na to, aby tento škodlivý zlozvyk sám přemohl, neměl by dávat své kuřáctví na odiv. I kdyby byl sebeinteligentnější, jak si o sobě nepochybně myslí, jeho sebeprezentace pozbývá potřebnou důstojnost, která k prezidentskému úřadu patří.

Máte rodinu, děláte práci, která vás baví. Zajímáte se také o politiku?

Zajímám. Vlastně to byla v době, kdy jsem se zabýval žurnalistikou, i moje práce. Protože část rodiny jsou lékaři, tak docela zblízka vidím, jak funguje, respektive v řadě ohledů nefunguje české zdravotnictví. Jak se obrovsky mrhá penězi, které místo pacientů a lidí, kteří se o ně starají, odsávají na systém přisáté pijavice.

Je tedy jednoduché u nás podnikat, nebo jsou věci, které vás jako podnikatele trápí?

V našem oboru jsou velkým problémem autorské svazy OSA a Intergram. Ty vybírají peníze za každé použití hudby v kurzech či na plese. Respektuji, že autoři mají za své dílo dostat zaplaceno, ale druhá věc je, jakým systémem se odměny vybírají a jak se ty poplatky vypočítávají. Zhruba se dá říci, že OSA spolu s Intergramem si vezmou 10 procent našeho obratu, z každé tisícikoruny zaplacené na kurzovném jde sto korun právě těmto svazům, což naši klienti často vůbec netuší. Navíc je tady ještě jedna pozoruhodná perlička: Ose platíme odvody ze součinu kapacity kurzu a kurzovného, a to včetně DPH. K tomu nám pak oni připočtou DPH ještě jednou. Takže DPH vlastně platíme v poplatcích dvakrát, což jde úplně proti zdravému rozumu. Když hraje kapela na plese a zároveň tam zahrajeme jedinou písničku pro předtančení ze záznamu, platíme nejen OSU ale i Intergram. Malé školy zákonné poplatky samozřejmě obcházejí, což my si nemůžeme dovolit. Když k tomu ještě připočítáte 21 procent DPH, které se z kurzovného odvádí, máme oproti konkurenci, která pořádá svoje kurzy někde v tělocvičně a DPH ani autorské poplatky neplatí, rovnou o 30 procent vyšší náklady.

Kromě poplatků Ose a DPH ale asi platíte i další odvody a daně…

Ano, trápí nás samozřejmě vysoké odvody za zaměstnance, jako každého podnikatele. Na našem podnikání je ale vidět, jak se daně v posledních letech stále zvyšovaly. Před deseti lety bylo DPH na taneční pět procent, teď je to 21 procent. Nejenže se sazby zvyšovaly, ale navíc se postupem času přesunuly taneční do vyšší sazby daně. Tyto daně se samozřejmě nakonec promítají do cen kurzovného.

Co vlastně říkáte na Evropskou unii – když se blíží volby do Evropského parlamentu?

Líbí se mi samozřejmě možnosti volného cestování a idea spojené Evropy, ale už nejsem přesvědčený o tom, že je projekt spojené Evropy v tomto rozsahu dlouhodobě udržitelný. Jako asi každý člověk si občas klepu na čelo, když čtu o některých nápadech a nařízeních bruselských byrokratů, typu přejmenování pomazánkového másla.

A půjdete k volbám?

Určitě půjdu i k těm květnovým. Od svých 18 let jsem nevynechal ani jedny volby.