Ondřej Hejma: Euro je kolonizační nástroj, naší záchranou může být, že nebude schopné života
Hudebník a bývalý novinář Ondřej Hejma (63) byl vždy břitkým a vtipným komentátorem české politické scény. Žurnalistiku sice již opustil, ale vyhraněné názory má pořád. Nedávno se svojí skupinou Žlutý pes vydal album „Stroj času“. Jak se Hejmovi daří dnes a co si myslí o současné politice? Na to odpověděl v interview pro Reflex.cz.
Dlouho se pohybujete kolem exprezidenta Václava Klause. Co říkáte na současnou českou politiku?
S odchodem mimo profesionální žurnalistiku už to hemžení nemusím sledovat tak podrobně, což doufám upevní mé duševní zdraví. Zadruhé si myslím, že význam lokálních politik v dnešní sešněrované Evropě klesá, zvláště těch menších, jako jsme my. Takže upřímně - na současnou politiku naší země neříkám dohromady nic moc.
Ani na současného prezidenta Miloše Zemana, který se tváří jako „muž z lidu“?
S prezidentem Zemanem se znám z dob novinářských, vypili jsme při nejrůznějších rozhovorech nejednu číši spolu, ale kamarádi nejsme. Jestli si buduje image „muže z lidu“ nevím, spíš si myslím, že on jím je a přitom ve skutečnosti by chtěl být někým jiným.
Nedávno proběhly eurovolby. Změní se teď něco v Evropské unii?
Obávám se, že i nová EU jede po té staré lajně směrem k všeobjímajícímu a přitom odcizenému superstátu, o kterém jsme nikdy nehlasovali, a nikdo se nás navíc na něj neptal. Budou se snažit to pytlíkovat pořád stejně, salámovou metodou a na dluh, jako by se nechumelilo, a přitom je jasné, že jde o všechno. Čím dřív dojde ke změně, tím líp.
Podle průzkumů většina Čechů nechce euro. Podle přístupové smlouvy k EU jsme se jej ale zavázali přijmout. Co s tím?
Euro není v pravém slova smyslu měna, ale v duchu celého projektu spíš kolonizační nástroj a podle toho to vypadá. Naší záchranou v tuto chvíli může být jen to, že se ukáže jako neschopné života, tak jako kdysi reálný socialismus. Jinak nás to nemine. K čemu jsme se zavázali nebo nezavázali, není vůbec důležité.
Vydal jste v posledních letech dvě úspěšné knihy, Fejsbuk a Americké Blues, píšete další knihu?
Právě dokončuji anglickou verzi těchto dvou kusů, značně zredukovanou a de facto znovu napsanou. Je to pořád velké dobrodružství, překladatelství a střety civilizací to bylo odjakživa moje, ale tohle je ještě o něco dál, je to pokus sdělit nesdělitelné prostřednictvím konkrétních událostí. Teď už jde jen o to, aby to někoho zajímalo.
Více než 35 let existuje vaše kapela Žlutý pes. Co vás s ní ještě letos čeká?
Kapela má dobrou formu, jen za léto odehrajeme zhruba 30 koncertů, a vzhledem ke stavu dálnice D1 mi to bohatě stačí. Nedávno jsme vydali nové CD „Stroj času“, ze kterého mám dobrý pocit, i lidem se líbí, takže pohodička.
Co byste změnil v Česku, kdybyste měl tu možnost?
Pro Reflex.cz nabídnu jeden nápad: Udělal bych z Česka takový malý Kajmanský ostrůvek v srdci Evropy. V sadě skvěl by se jara květ, daňový ráj to napohled. Máme k tomu všechny předpoklady!
