Roman Joch

Roman Joch Zdroj: Stanislav Krupař

Konzervativec Joch šokuje: Vlády mají právo separatisty postřílet. Separatista byl i Masaryk

Andrea Holopová

Skotsko ani Katalánsko nemají právo na osamostatnění, říká v rozhovoru pro Reflex.cz Roman Joch, ředitel Občanského institutu a bývalý poradce premiéra Petra Nečase. Pokud nejsou porušována práva občanů, nemají podle něj lidé právo požadovat nezávislost. Lituje i rozpadu Rakouska-Uherska.

Ve čtvrtek se uskuteční referendum za osamostatnění Skotska. Jak se na to jako představitel konzervativního proudu díváte?

Jsem proti skotské samostatnosti, proti rozpadu Velké Británie.

Proč? Copak nemají Skotové, jako ostatní, právo rozhodnout se pro svůj stát?

Lidé mají základní přirozené právo na to, aby jim bylo vládnuto dobře, tedy aby byla respektována jejich práva a svobody na život, volnost a majetek. Ale nemají právo se odtrhnout, pokud jejich práva porušována nejsou.

A když jsou?

Pak právo na separaci mají – ale jen za účelem vytvoření státu s větší svobodou. Nejsou-li jejich základní svobody porušovány, nebo kdyby v důsledku odtržení na novém území nastala svoboda menší, tak žádné právo na odtržení nemají.

Takže nepodporujete obecně princip práva národa na sebeurčení?

Nepodporuji, jsem obecně proti. I když za určitých okolností výjimky toleruji – jak jsem říkal, pokud odtržení povede k větší svobodě, jako například při odtržení Estonska, Lotyšska, Litvy od komunistického SSSR, nebo odtržení Slovinska, Chorvatska od socialistické Jugoslávie, pak princip práva na sebeurčení podporuju.

Nemyslíte, že takový přístup je neliberální?

Jestli je to liberální nebo neliberální přístup, mě zase až tak moc nezajímá, já jsem konzervativec. A jako konzervativec říkám: Zrádce pověsit!

Mluvíte vážně?

Ani liberálové nemají v tomto jednoznačnou odpověď. John Stuart Mill si myslel, že pro svobodu je nejvhodnější homogenní národní stát. Ale John lord Acton měl naopak za to, že pro svobodu je mnohem vhodnější multi-národní, multi-etnický stát, v němž žádný národ nemá většinu. To proto, že za největší hrozbu svobodě v moderní době považoval tyranii většiny. V homogenním národním státě se většina ustaví snadno a její vláda může být permanentní; v mnohonárodnostním státě, v němž žádné etnikum většinu nemá, je tyranie většiny mnohem méně pravděpodobná.

A jak to vidíte v jiných případech, jakými jsou například Katalánsko či východní Ukrajina?

Jednoznačně: Postřílet separatisty.

To, co říkáte, působí od vás dost neuvěřitelně.

Ne, pouze jsem poučen historií. Byl to Abraham Lincoln, kdo první slovem i skutkem poukázal na tento fakt: Je-li vláda tyranská a porušuje přirozená práva a ústavní svobody občanů, lidé mají právo na revoluci i separaci. Je-li to však vláda svobodná, legitimně zvolena a ústavní svobody či přirozená práva na život, volnost a majetek neporušující, nikdo nemá žádné právo proti ní rebelovat. Nesouhlasí-li s ní, má právo pokusit se ji změnit v příštích volbách. Je-li svobodná vláda dobrem, její zánik či územní rozdrobení je zlem.

Ale vždyť Československo či USA také vznikly osamostatněním, ne?

Ano, bohužel. Náš poslední císař a král, Karel, byl velký světec, ale nikoli velký státník. V říjnu-listopadu 1918 vydal rozkaz, že jeho císařská a královská armáda nesmí za žádných okolností střílet do jeho lidí, jeho národů. Jinými slovy, abdikoval na svou odpovědnost a smířil se s rozpadem monarchie. Separatističtí vůdci jako Tomáš Masaryk měli velké štěstí, že jsem tehdy nežil a nebyl v blízkosti císaře. Dělal bych totiž, co by mi síly stačily, abych ho přesvědčil o politice opačné: Se separatisty naložit přesně tak, jak s nimi bylo naloženo v letech 1848-49 – a mocnářství udržet i silou.

Očekáváte v Evropě v blízké době další pokusy o vznik nových států?

Nepochybně! Půjde-li to tak dále, vzniknou nejen „Doněcká lidová republika“, ale i „Podkarpatská lidová republika“, „Spišská lidová republika“, „Slezská lidová republika“, „Saská lidová republika“, „Lombardská lidová republika“, „Baskická lidová republika“, „Velšská lidová republika“, které budou mít tu kuriózní vlastnost, že ačkoli budou formálně nezávislé, jejich faktickým vládcem bude Putin. Rozpadem a rozdrobením ústavních demokracií posílí ten největší gauner na kontinentu, takže finálním stádiem separatismu je tyranie toho, kdo žádné skrupule nemá. Divide et Impera – rozděl a panuj.

V rámci EU dosud probíhal integrační proces, ale každá akce vyvolává reakci. Můžeme tedy čekat odchod nějakých států z EU?

Pokud se Velká Británie rozpadne, pak Anglie z EU vystoupí. A my, Česká republika, ztratíme v Unii možnost vyvažovat svoji pozici mezi Německem a Británií a dostaneme se do permanentní závislosti na Německu, jež získá v Evropské unii jednoznačnou hegemonii. Tudíž každý, kdo si přeje rozpad Velké Británie, je nepřítelem českých národních zájmů a naši svobody volby uvnitř EU.