Jefim Fištejn: Rozdělování uprchlíků je zákeřné
„Evropa je v léčce politické korektnosti a rádobyhumanismu,“ tvrdí Jefim Fištejn (69) v rozhovoru pro zítřejší tištěný Reflex, z něhož přinášíme několik ukázek.
Co říkáte hlasování Evropského parlamentu o vzniku jednoho evropského azylového centra, odkud budou podle určitých vzorců rozmisťováni uprchlíci po celé Evropě?
Nevylučuji, že něco podobného vznikne. Vylučuji ovšem, že to bude úspěšné. Napadá mě výrok francouzského ministra zahraničí Talleyranda, který po pádu Napoleona a návratu Bourbonů k moci na jejich adresu řekl: „Nic nezapomněli a ničemu se nenaučili.“ Bohužel orgány EU nezapomněly na své osvědčené postupy – ke všemu vytvořit centrální byrokratický orgán – a nevzaly si ponaučení z toho, že tyhle modely už v minulosti nefungovaly.
Jak to myslíte?
Než vznikne nějaký centralizovaný azylový orgán, mělo by být revidováno samotné právo na azyl. V posledních letech každý stát pozměnil své azylové právo, takže různé země definují různě, co je to válečný konflikt a co uprchlíci, jinde zase revidovali požadavky na sjednocení rodin atd. Bez náznaku jednotné představy vytvářet jeden orgán znamená vnášet do celé věci zmatek.
Znamená to, že poprvé v historii nebudou mít parlamentní volby vliv na složení obyvatel země, protože se už zde občané nebudou rozhodovat o přistěhovalecké politice? Takže si například Češi nebudou moci říct: Chceme otevřít dveře ukrajinské imigraci, ale nechceme mít centrálně přidělena jiná etnika. Je to tak?
Žijeme v systému politické korektnosti, který nám znemožňuje rozlišovat mezi utečenci. Pro nás je běženec z Porýní-Vestfálska stejný jako běženec z kanibalských kmenů v Papui-Nové Guineji. Přihlížení k realitě by mělo vést k uznání, že lidé a jejich kultury jsou různé, a proto musíme k nim přistupovat různě – jedněm jen pomoci, a druhé naopak přijmout. Evropa v léčce politické korektnosti došla k tomu, že běženec ze Sýrie je stejná jednotka jako Ukrajinec, Rus nebo Bulhar, kteří mají s námi společný kus dějin, hovoří podobnou řečí, a hlavně v minulosti dokázali, že jsou v našem prostoru dobře integrovatelní.
Jaký je dnešní stav migrační vlny v Evropě?
V této chvíli došlo k oslabení migrační vlny. Myslím, že je to v důsledku uzavření balkánské trasy. To je ten slavný plán B, s nímž přišly země střední Evropy a který odmítalo vedení EU v čele s Angelou Merkelovou. I když jde o vítězství plánu B, je česká vláda tak nesebevědomá, že není schopna si tuto realitu přičíst k dobru. Plán B byl oficiálně Evropskou unií zavržen, nicméně dnes EU využívá jeho plody.
Už více než měsíc nejsou hlavními kritiky EU země Visegrádu, ale Rakousko, jež ovšem nikdo nekritizuje za nedostatek „evropanství“.
Rakušané jsou pragmatici. Jakmile šlo do tuhého, hned vycouvali z rádobyhodnotového a humanistického postoje ve prospěch „primitivně“ sebeobranného a nyní budou dělat hranice i kolem Brenneru. Leckdo sice mluví o „hnědnutí“ středoevropského prostoru, ale co vidíme v Nizozemsku a ve Francii? Tam teprve uvidíme, co to znamená „hnědnutí“ jako reakce na nerozumnou a neracionální politiku EU.
Kdo stojí v čele Evropské unie?
Podle funkce Donald Tusk, ale reálně hospodářsky silné národní státy, hlavně Německo, tedy Angela Merkelová. Takže máme dvě vedení – bruselské a reálné. Řeknu to silně: o osudu Evropy ve věci migrace rozhodla kancléřka Merkelová, aniž by to projednala v Bruselu. Proč neřekl Donald Tusk, že Německo je jen jeden člen Evropské unie a že on a hlavní orgány EU mají jiný názor? Takže problém EU – dvě rozhodovací centra, jež jdou proti sobě.
Vzpomeňte si, když Tusk poděkoval balkánským státům, že se zachovaly v evropském duchu, když hájily své hranice proti organizovanému náporu běženců. Kancléřka Merkelová namítla, že se zachovaly protievropsky, protože jinak by nechaly balkánskou cestu otevřenou. Tak je to se vším.
Jak byste to popsal?
EU je stavěna jako pyramida, a jak víte, pyramida nemůže mít dva vrcholy. Stoupenci federální Evropy vám řeknou, že by EU měla mít jednu hlavu, tu bruselskou, ale podřídí se tomu kancléřka Merkelová? Anebo tím vrcholem bude Německo? Jestli Evropa chce v podobě Evropské unie přežít, měla by provést redesign a vzdát se svého vertikálního uspořádání.
K čemu by měla přejít?
K horizontálnímu uspořádání, kde nebude jeden znatelný vrchol, ale budou tam připuštěny znatelné frakce v podobě frakcí regionů nebo názorových frakcí různých států, jejichž aliance by vznikaly ad hoc. Výsledkem bude například více Schengenů. To je moje vize evropské budoucnosti.
Jak by se v takovém uspořádání řešila migrace?
Každý stát by ji dělal samostatně v souladu s vlastními názory. Když občané řeknou, že nechtějí určitý typ uprchlíků, tak to nelze prosazovat proti jejich vůli, protože to už není demokratické. K čemu došlo nyní? Makedonie tím, že nepouští uprchlíky, na sebe vzala hříchy Evropy a dělá černou práci i za Německo. Všichni jsou rádi, ale oficiálně to kritizují.
Celý rozhovor s Jefim Fištejnem najdete v novém tištěném Reflexu, který je na stáncích od čtvrtka 20. dubna 2016.
