Legalizujme prodej orgánů! Co na to dr. Viklický z IKEM?
V liberální společnosti není jediný důvod, proč by člověk neměl mít právo prodat nějaký svůj orgán, když tím neohrozí svůj život. Přesto je prodej orgánů jedním z posledních civilizačních tabu. Pojďme se na téma podívat střízlivěji!
"Prodám svou ledvinu Je mi 26 let a chtěla bych prodat svou ledvinu info do zpráv,e-mail xxx". Podobných inzerátů je plný internet. Je ale takovýto prodej vůbec reálný? A proč vlastně není legální? Profesor MUDr. Ondřej VIKLICKÝ, CSc., je přednosta Nefrologické kliniky IKEM - tedy "ten přes transplantace ledvin". Poskytl nám minirozhovor k tématu prodeje ledvin u nás.
Jsou představy inzerujících prodejců reálné? Je vůbec technicky možné, aby potřebný pacient takto našel dárce, nechal si přezkoumat jeho imunologickou "kompatibilitu" se svým organismem, a pak si spolu s dárcem odjel nechat udělat transplantaci někam do Číny či Švýcarska?
Jakkoliv se může zdát vyšetření dárce jednoduché, ve skutečnosti jde o řadu specializovaných imunologických testů, které jsou dostupné prakticky jenom v transplantačních centrech, a bez lékařské indikace je také nikdo neprovede.
Setkali jste se v realitě naší země s úspěšně uskutečněným prodejem ledviny?
V České republice darování orgánu od žijícího dárce za úplatu není možné a legislativa to výslovně zakazuje. Podobně je tomu i v jiných zemích EU nebo v Severní Americe. V minulosti víme o provedených transplantacích našich vietnamských spoluobčanů v Číně.
Opakovaně slýchám z odborné veřejnosti názory, že by se měl prodej ledvin legalizovat. Jaký na to prosím máte názor vy?
Tento názor není vůbec ojedinělý a je podkladem placeného dárcovství v některých zemích třetího světa. V Íránu se jednalo dokonce o státní politiku, která řešila nedostatečnou dialyzační kapacitu. Jedná se spíše o etický problém, kdy si „bohatý“ pacient kupuje orgán od „chudého“ dárce, který má finanční zájem na darování. V případě „západního“ světa tato potřeba určitě není a je dobře, že placené darování legislativa zakazuje. V České republice při výborně fungující transplantační medicíně by šlo navíc o vyslovenou zbytečnost, protože všichni nemocní, kteří transplantaci mohou podstoupit, se jí dočkají v relativně krátké době; mnohem kratší v porovnání s Německem nebo USA. V případě chudých asijských nebo afrických zemích jde jistě o daleko složitější problém zvláště v tom, že příjemci mohou poházet i z bohaté západní Evropy nebo Severní Ameriky.
V článku v novém tištěném Reflexu (vyjde ve čtvrtek 16. 6.) najdete odlišný pohled na věc od příznivce prodeje orgánů doktora Davida Černého, ale také informaci, že v České republice už lidské orgány ze živých dárců dávno prodáváme. Jenom jsme si toho jaksi nevšimli.
