Proslulý historik Walter Laqueur: Vystoupí-li Britové z EU, brzy zjistí, že udělali chybu
Evropská unie nebyla příliš úspěšným podnikem, mimo ni však bude situace Velké Británie ještě horší, řekl pro Reflex Walter Laqueur (95), význačný britsko-americký historik a politický komentátor. Mezinárodní renomé získal díly o nacismu, Rusku, studené válce, Blízkém východě a Evropě.
Svou předposlední knihu jste nazval Poslední dny Evropy aneb Epitaf na hrob Starého kontinentu. Opravdu si myslíte, že stav Evropy je tak vážný?
Kniha, o níž mluvíte, vyšla již před čtyřmi nebo pěti lety. V té době mi mnozí vytýkali, že značně přeháním, že situace není až tak dramatická. Nyní, po propuknutí utečenecké krize, pozorujeme opačnou krajnost: stejní lidé tvrdí, že na spadnutí je katastrofa nevídaných rozměrů, ze které není východiska a žádné světlo na konci tunelu. Čili přehání se i tentokrát, jen na opačnou stranu. Můj názor je, že se jedná o krizi, nikoli však o konec. Tak jsem pojmenoval i svou další knihu úvah – Toto není konec. Není to zábavné čtení, ale také to není chiliastické očekávání konce světa. Je třeba hledat průsečík mezi optimismem a pesimismem.
Jak podle vás dopadne referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii? Přežije Unie případný Brexit, anebo po něm nastartuje radikální reformu?
Neumím hádat z křišťálové koule. Až doteď byly síly rozloženy půl na půl a za této situace je možný libovolný odhad. Dobře víme, že Evropská unie nebyla příliš úspěšným a jasnozřivě založeným podnikem. Mimo ni však bude situace Velké Británie ještě horší a během poměrně krátké doby Britové zjistí, že podporou Brexitu udělali chybu. Vrátit se do lůna Unie však vůbec nebude jednoduché a vystřízlivění může bolet. Kocovina je vždy bolestivá, stejně tak, jako je nesnadné uznat chybu. Je smutné, že nejen v Británii, ale všude v Evropě, kupříkladu v Holandsku, ovšem i jinde, narůstá pocit nespokojenosti se současným stavem věcí. Bruselské struktury před tím zavírají oči a nepodnikají nic, co by nespokojenost mohlo utlumit – kupříkladu nesnižují rozsah svých kompetencí a privilegií, neomezují své zasahování do věcí, které jim nepřísluší. Neschopnost reformovat se – to je také omyl, a neméně závažný než odchod. Samozřejmě i bez Unie život poběží dál, třeba tak, jak běží v Latinské Americe, kde každá země vystupuje jen za sebe. Ale kdo by bral vážně Latinskou Ameriku? Po nějakou dobu Evropa hrála důležitou roli v mezinárodních vztazích a upadnout do bezvýznamnosti by pro ni bylo těžkou ranou.
Walter Laqueur
Narodil se v roce 1921 v dnešní polské Wroclawi v židovské rodině. Před pogromy v roce 1938 emigroval do Palestiny, vystudoval Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě. Po válce se vrátil do Evropy, v Londýně založil vlivný Journal of Contemporary History a vedl Wienerovu knihovnu, později působil v Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu. U nás mu vyšly knihy Humanistická Evropa nebo islamistická Eurábie, Měnící se tvář antisemitismu či Putin a putinismus.
Celý rozhovor s Walterem Laqueurem si budete moci přečíst v některém z nejbližších vydání tištěného Reflexu.
