Jana Martinová: Kvalita životopisu začne hrát roli až v okamžiku, kdy do něj máte co napsat
Nezaměstnanost v České republice podle dat ministerstva práce a sociálních věcí vzrostla v červenci na 5,4 procenta z červnových 5,2 procenta. Podle vládních statistiků se do evidence začínají přihlašovat i první absolventi škol. Ten největší nápor však přijde až v srpnu a v září. Podle přední tuzemské personalistiky a řídící partnerky společnosti Accord Group pro Českou a Slovenskou republiku Jany Martinové mají firmy největší zájem o absolventy vysokých škol se znalostí jazyků a IT nástrojů. Zkušená personalistka objasňuje, že snaha vyjednat si co největší plat nemusí být pro začínajícího zaměstnance tou největší výhrou.
Jak moc je v České republice rozšířený jev, kdy se mladí o své budoucí povolání aktivně zajímají již během studií, a to jak formou externí spolupráce či zaměstnání na částečný úvazek?
Tento jev je velice rozšířen, ale záleží na studovaném oboru a jeho časové náročnosti: ta bývá na technických vysokých školách větší než na ekonomických školách a proto vidíme velikou zaměstnanost na částečný úvazek hlavně u studentů z ekonomických a humanitních směrů. Jedná se často o kancelářskou práci. Pro studenty v bakalářském cyklu bývá náročné najít práci v oboru, který studují, brigád s pomocnými pracemi je naopak hodně. Po dosažení bakalářského titulu nacházejí částečnou práci v oboru i nastávající inženýři či magistři technických směrů.
O jaké obory mají mladí absolventi vysokých škol největší zájem?
O práci, která je seznamuje s oborem, který studují. Nebo o krátkodobé nadměrně dobře placené práce.
O jaké absolventy nebo o studenty jakých oborů mají naopak největší zájem firmy?
O dobré studenty se znalostí jazyků a IT nástrojů. O studenty, kteří mají o obor skutečný zájem a chtějí více než jen vydělat.
Jak moc se liší platové představy firem a uchazečů při sjednávání prvního zaměstnání?
Absolvent chce často vyjednat „co nejlepší podmínky“ a hodně prozrazuje při tomto jednání o své osobnosti, orientaci a schopnosti prosadit se. Žádný zaměstnavatel nemůže nabídnout plat bez ohledu na odměňování těch, kteří už ve firmě pracují. Nevnímám však toto vyjednávání jako problematické, mladým často chybí představa o poměru výkonu a odměny, který si v praxi rychle utříbí. Když zjistí, že hodně peněz znamená méně zajímavou a příliš časově náročnou práci, jsou schopni vzdát se platu za něco, co je více těší.
V České republice je rekordně nízká nezaměstnanost, přesto na Úřadech práce končí nemalé množství čerstvých absolventů. Proč?
U této otázky neznám přesnou odpověď, ale domnívám se, že zde mohou hrát určitou roli i tyto důvody:
- vystudovaný obor, ve kterém absolvent chce pracovat, nenabízí místo (například lesnictví)
- absolvent nechce pracovat v oboru, ale nemá představu, co by chtěl jiného
- omezená zeměpisná mobilita absolventů
- možnost počkat si na to „správné“ místo
- jazyková nevybavenost absolventů
Jak velkou roli hraje při hledání práce dobře napsaný životopis? Nejsou personalisté na uchazeče až zbytečně přísní? Vždyť se může stát, že vynikající uchazeč předloží průměrné CV a nepostoupí do dalších kol výběrového řízení a naopak...
U absolventů se o „kvalitě životopisu“ nemůže uvažovat. Pokud něčím zaujme jako osoba, například svou inteligencí, zájmem o obor, koníčkem, může se dostat na pohovor. „Kvalita CV“ začne hrát roli až v okamžiku, kdy do něj máte co napsat.
