Boris Filan: Rád přistihuju život ve spodním prádle
Počínaje pondělkem začnou na webu vycházet Slovenské pondělky Borise Filana. Jméno slovenského spisovatele je pro většinu z nás spjato s chytlavými a chytrými texty skupiny Elán, souběžně ovšem psal uhrančivé povídky, romány, cestopisy a scénáře. Jeho rozhlasový pořad patří na Slovensku k nejoblíbenějším. Boris nedávno napsal do Reflexu několik článků a nás zaujalo jeho neotřelé psaní i odlišná optika člověka zpoza hranice natolik, že jsme pocítili touhu číst jeho sloupky pravidelně. Stane se!
Borisi, tvé sloupky budou vycházet vždy po neděli pod názvem Slovenské pondělky. Název odkazuje na výjimečně kvalitní televizní inscenace z bratislavského studia, které Československá televize kdysi dávno vysílala vždy zkraje týdne. V jakém smyslu by ses chtěl svými sloupky ke Slovenským pondelkom přihlásit?
Tak, aby následovaly i slovenské úterky, středy, čtvrtky. Na Slovensku stále funguje celý Český týždeň. Většina mých kamarádů po dočtení knížky ani neví, zda to bylo přeloženo do slovenštiny, anebo do češtiny. To, že vám tak lehce rozumíme, je velký dar. V Česku vycházejí úžasné knihy.
Kdybys měl sám dát nějaký sjednocující podtitulek nebo moto svému budoucímu psaní pro Reflex, co bys napsal?
Cesta kolem sebe.
O čem vlastně budeš psát?
Jak se divím tomu, co vidím. Rád přistihuji život ve spodním prádle. Když je trošku zaskočený, pokrčený, neučesaný.
Jaký máš vztah k psaní do nových médií; k blogům, k Facebooku, k Twitteru atd.…? Důvěřivý?
Jsem jako pták s jedním křídlem. Těším se virtuální svobodě, ale zcela jej nevěřím. Milan Kundera to nazval „nesnesitelná lehkost“.
