Předchozí generace měla pocit, že jí patří svět, tato ho považuje za noční můru, říká přední britská ekonomka
Britská ekonomka Noreena Hertzová je zázračné dítě. Univerzitu dokončila v 19, o čtyři roky později už radila ruské vládě a působila ve Světové bance. Odtud ale v 90. letech odešla na protest proti - podle ní nesmyslným - ekonomickým reformám, ke kterým tato instituce vybízela země východní Evropy. Napsala knihy o tom, jak třetí svět dusí dluhy, a o rizicích, která pro celý svět představuje globalizace (česky vyšlo v roce 2007 jako Plíživý převrat, Globální kapitalismus a smrt demokracie). Její poslední kniha Generace K se věnuje mladým lidem, kteří dospívali ve světe plném ekonomické nejistoty a obav z terorismu. Mluvili jsme spolu v Berlíně, kde vystupovala na akci společnosti Konica Minolta, která představovala své nové řešení, které má výrazně zjednodušit a zlepšit pracovní prostředí ve firmách. Nad celým setkáním se ale vznášela otázka, zda lidé kvůli stále chytřejším a efektivním strojům práci vůbec mít budou.
Co považujete za největší hrozby současnosti?
Není jich málo. Jde především o vzestup populismu v Evropě a ve světě, který může mít konkrétní dopady na firmy. Pokud třeba další země budou následovat Velkou Británii a vymezí se proti Evropské unii, může to pro ně znamenat potíže. Navzdory vítězství proevropských stran v nedávných volbách v Nizozemsku není jasné, jaká je budoucnost Evropy. Jak moc bude integrovaná a otevřená.
Vážné riziko pro mne představuje také Donald Trump. Zatím na něj trhy reagovaly velmi příznivě, přestože v několika posledních dnech optimismus poněkud ztrácely. Každý by ale zřejmě souhlasil s tím, že nový americký prezident je velmi nepředvídatelný a vnáší do světa větší nejistotu ohledně jeho další úmyslů než kterýkoliv jeho předchůdce. Další divokou kartu ve světě představuje Putin, který se zjevně snaží destabilizovat Západ.
A pokud bych se vás zeptal jako ekonomky?
Situace v Evropě vypadá mnohem lépe než během finanční krize. Podle mne ale ještě pořád nejsme z nejhoršího. Není jasná, jak se projeví současná vyšší inflace. V mnoha evropských zemích přetrvává problém s vysokou nezaměstnaností mladých lidí, s čímž souvisí velké sociální napětí.
A pak je tu technologie, která ve světě neustále proměňuje pravidla. Radikálně mění jedno odvětví za druhým a zatím to nevypadá, že by tempo, kterým se to děje zpomalovalo.
Současná mladá generace se navíc velmi liší od té předchozí. Mají zcela jiný vztah ke kariéře nebo k reklamě.
V čem se teď mladí tolik liší od lidí, kteří dospěli na přelomu tisíciletí?
Je to první generace, která vyrůstala s chytrými telefony. Jsou neustále připojení, neustále online. Ovlivnil je ale také nejhlubší ekonomický pokles za několik desítek let. Zatímco pro mileniály bylo charakteristické Obamova heslo “ano, dokážeme to”, tuto generaci vystihují spíše strach z budoucnosti, nezaměstnanosti a terorismu.
Na svých telefonech prakticky neustále sledují věci, jako je uřezávání hlav, bombové útoky, najíždění auty do davu. Mají také obavy z vývoje ekonomiky, z toho, že se zadluží - v USA a Evropě se toho bojí 70 procent mladých.
Zatímco předchozí generace měla pocit, že jí patří svět, tato ho považuje za noční můru. Říkám jim proto generace K podle hrdinky Katniss z dystopické série Hunger Games.
