Babiš a jeho dluhopisy: Finanční správa měla podle jejího bývalého šéfa postupovat jinak
V čele finanční správy skončil v roce 2014. Dlouhé roky hlídal firmy, zda se nevyhýbají placení daní, teď firmám s daněmi radí v poradenské společnosti Apogeo. Jiří Žežulka finanční správu stále v mnohém hájí, dokáže být ale i pěkně kritický. Třeba v případě kontrol jednokorunových dluhopisů.
V poslední době se lidé ptají, co vlastně finanční správa může a nemůže dělat v případě veřejných podezření, jako jsou nedaněné jednokorunové dluhopisy, u kterých se šéf finanční správy Martin Janeček dlouho tvářil, že je kontrolovat nemůže. Pak jsou tu různé přeprodeje firem mezi spřízněnými osobami, u kterých je také cílem vyhnout se dani. A co může dělat v případě uměle stvořeného subjektu s cílem dostat dotaci, jako to bylo u Čapího hnízdo. Všechno se to samozřejmě týká Andreje Babiše.
Čapí hnízdo je trochu jiný případ než předchozí dva. Finanční úřad zahajuje v 90 procentech případů kontrolu na podnět poskytovatele dotace. Jestli on necítil problém, tak finančák žádné šetření nezahájil. U jednokorunových dluhopisů se Martin Janeček v rozpočtovém výboru vyjádřil šalamounsky - neřekl přímo, že to nemůže kontrolovat, ale že emise takových dluhopisů nespadá do jeho kompetence. Emisi skutečně skutečně kontrolovat nemůže, ale daňové důsledky těchto dluhopisů finanční správa kontrolovat může a musí. A má na to i potřebné nástroje. Kdyby v určitém okamžiku někdo řekl rozpočtovému výboru: ‘Vážení páni poslanci, váš podnět je zajímavý, má daňové důsledky a my jako finanční správa vám děkujeme za podnět ke kontrole,’ tak nejsme svědky toho, co se teď děje.
A případy převodů firem mezi Babišem a Agrofertem?
Jestli byl převod účelový, sloužil jen k získání osvobozeného příjmu, a to za cenu neobvyklou na trhu, pak samozřejmě. Obecně je problematika převodních cen mezi spojenými osobami něco, co správce daně řešit umí, řeší a má řešit. Jednoznačně. Pokud se bavíme o Babišově Profrostu, to je rok 2010, což už je prekludované (z hlediska daně promlčené - pozn. red.) období, takže tam už může pomoci jedině orgán činný v trestním řízení.
Kdybyste byl ještě teď finanční správě šéfoval, postupoval byste jinak? Prověřoval byste jednokorunové dluhopisy dřív? Jejich využívání k daňové optimalizaci přece nebylo žádné tajemství.
Spousta lidí si myslí, že finanční úřad ví úplně všechno. Ono to tak ale úplně není. Úřad vidí daňové přiznání, vidí na něm spoustu čísel, ale nemusí mít představu o tom, co se za nimi skrývá. Stejně tak existuje seznam emitentů dluhopisů, ale finanční správa neví, zda se dluhopisy vůbec prodaly, a pokud ano, neví, zda úroky z dluhopisů byly uplatněny v nákladech. To může vidět až teď s odstupem. Z hlediska kontroly jsou ale jednokorunové dluhopisy zajímavé zejména ve vztahu se spojenými osobami. Když si akcionář koupí dluhopisy sám, jako to udělal Babiš. Jenže to je zase transakce, kterou správce daně nevidí. Proto bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová s mými lidmi v roce 2014 připravila dotazník na všechny transakce tohoto typu mezi spojenými osobami. Tento dotazník jsme rozeslali největším podnikům, aby si správce daně vytvořil informační bázi o tom, kde takové transakce skutečně proběhly. A tento formulář se shodou okolností od roku 2015 stal povinnou součástí daňového přiznání pod názvem “Přehled transakcí se spojenými osobami”. Takže my jsme v roce 2014 teoreticky mohli kontrolovat korunové dluhopisy, ale šli bychom naslepo. Tehdy jsme nemohli vědět, která spojená osoba koupila dluhopisy konkrétního emitenta. Takže tyto transakce viděl správce daně až od roku 2015, a právě od té doby po nich mohl a měl jít.
Martin Janeček teď říká, že finanční správa prověřuje stovky subjektů.
Ano, prověřují se úplně všichni. To ale podle mě není úplně v souladu se zákonem, protože místní šetření a zjišťování informací vede správce daně i u firem, které sice emitovaly jednokorunové dluhopisy, ale neprodaly je, proto ani nevznikl náklad, který by ovlivnil základ daně. Takže nevím, co tam tedy finanční správa kontroluje. Vzali to zeširoka. Zbytečně.
Finanční správa ale už dřív u jednokorunových dluhopisů vykázala činnost ve zprávě pro finanční výbor sněmovny.
Je to všechno hra s čísly. Ministerstvu a možná trochu i finanční správě vyčítám umění prezentovat ohnutá čísla. Různě si s nimi hrajou a když nevidíte podstatu problému, může se vám zdát, že svět je růžový a nemocní se uzdravují. Zmíněná zpráva je typický příklad. Měla říct, kolik úkonů vůči emitentům jednokorunových dluhopisů dělá. Uvedeno bylo přes tisíc úkonů. To jsou ohromující čísla. Jenom už nikdo neřekl, že se kontroly netýkají jednokorunových dluhopisů. V letech 2012 a 2013 nebylo ještě co kontrolovat. Šlo o kontroly, které směřovaly spíš k DPH než k dani z příjmů. A DPH s korunovými dluhopisy nemá nic společného. Takže se trošku ohnulo číslo, aby finanční správa uspokojila poptávku po číslech a obhájila svou činnost. Ve finále to bylo ale jinak.
Rozhovor s Jiřím Žežulkou o dalších tématech, jako je EET, slábnoucí nezávislost finanční správy a její represivní tendence, najdete v novém Reflexu.
