Bývalý šéf finanční správy: EET je výborný projekt, ale 18 miliard státu nepřinese
„Od roku 2011 se do zákonů dostalo strašně moc represívních opatření,“ říká Jiří Žežulka, který do roku 2014 šéfoval finanční správě a dnes působí ve společnosti Apogeo jako daňový poradce. „Zatímco represívních opatření přibývá, nevidím, že by se něco dělalo pro poctivé a bezproblémové podnikatele.“
Veřejně chválíte projekt kontrolního hlášení DPH. Co říkáte na elektronickou evidenci tržeb (EET)?
Já vám nemůžu říct, že je to blbě. Částečně jsem seděl u vzniku EET ještě s bývalou náměstkyní ministra financí Simonou Hornochovou. To, že části ekonomiky, kde se pohybuje víc hotovosti, jsou náchylnější k daňovým únikům, není nic nového. EET je z mého pohledu nejlíp zvládnutý elektronický projekt tohoto státu. Finanční správa si to odmakala, systém funguje, nepadá. Všechny obavy, že to bude jako registr vozidel, byly liché. Tady finanční správa odvedla bezva práci. Pak je tu moje ale, jež souvisí s očekáváním, kolik EET přinese do státního rozpočtu. Není možné tvrdit, že EET přinese 18 miliard korun ročně a kontrolní hlášení 10 miliard. Protože kontrolní hlášení je na velké podvody, EET na drobné. Pořád vidím nepoměr, pořád mi to kluci z ministerstva financí nevysvětlili a asi nevysvětlí.
Bylo správné zavádět EET takhle ve čtyřech fázích?
Nikdo si nebyl jist, zda systém unese všechno najednou, proto čtyři fáze. Další obava spočívala v samotných firmách, které systémy nabízely. Pokud by šlo vše v jedné fázi, je otázka, zda by to dodavatelé stihli. Na druhou stranu, když zákon a nastavení parametrů torpéduje sám předkladatel a rozděluje tržby v restauracích u stolu od prodeje z okénka, přičemž tržby v restauracích jsou v první fázi a okénko ve třetí, přijde mi to strašně líto. Někdo měl přijít a jako chlap říct: Udělali jsme to takhle, protože se bojím, že zastavím vánoční trhy, že mi na festivalu někdo jako poděkování naplive do piva. Tomu bych rozuměl. Ale říkat, že to vyplývá ze zákona, že jsme si to metodicky vyložili, to je špatně. Proč neříkáme pravdu? Do toho různé dodatečné výjimky pro drobné živnostníky, prý kvůli tomu, že jsme nevěděli, že existuje babička, jež někde prodává ovoce. Všichni to věděli. Tohle všechno včetně „udávacího okénka“ v zákoně nebo v důvodové zprávě bylo od začátku.
A co výjimka pro e-shopy vymyšlená novým metodickým pokynem pár dní před startem druhé fáze EET?
Kauza e-shopů je tragédie. Vláda má podle zákona možnost vyjmout určitou ekonomickou činnost z evidence tržeb. Mohla to udělat. E-shopy jsou z mého pohledu dostatečně transparentní a nemusely jet přes EET vůbec. Jsem z toho smutný, protože to vrhá stín i na práci úředníků.
Co chystaná účtenková loterie?
Jsem rád, že pan ministr Pilný na rovinu přiznal, proč se účtenková loterie dělá. Mě strašně mrzelo, že nikdo nepřišel a neřekl po pravdě, že se nedělá proto, abychom odměnili nakupující, ale proto, abychom pro stát vytvořili samokontrolní mechanismus. To zaznělo až od pana Pilného, za to si ho vážím.
Když zpochybňujete, že EET přinese státní kase 18 miliard navíc ročně, kolik tedy podle vás vládě přinese?
Já jsem strašně opatrný na tahle čísla. Je to věštění z křišťálové koule. Chápu ministerstvo, že nemůže říct, že neví, jak to dopadne. Ale pokud odhad 18 miliard korun navíc počítal s tím, že se v druhé vlně EET zapojí plus minus 250 tisíc podnikatelů, a zapojila se polovina, tak přece ministerstvo dál nemůže říkat, že to bude 18 miliard navíc. My jsme přišli o třetinu potenciálních uživatelů, ale pořád držíme 18. Tady něco nesedí.
Lidovci přišli nedávno s tím, že nesouhlasí se třetí a čtvrtou vlnou EET, a řekli, že nebudou ve vládě, která je zavede. Má nějaké opodstatnění další vlny EET zrušit?
První problém je, že ve třetí fázi přijdou na řadu lékaři. A to je nátlaková skupina, která se dlouhodobě brání elektronizaci stejně jako advokáti. Myslím, že tady bude se zaváděním problém. První dvě fáze mohou fungovat dobře, protože vydání nebo nevydání účtenky nebude mít vliv na koncovou cenu. Pivo v hospodě nebudu mít levnější, když si účtenku nevezmu. Cena bude stejná. Ale ve třetí vlně jdou také řemeslníci. A to je to klasické české „s dokladem nebo bez“. Jestliže bude existovat společný zájem na obou stranách, tedy nevydat účtenku a dostat nižší cenu, tak kontrolní mechanismy správce daně nebudou moc fungovat. Takže já od třetí vlny EET nečekám významnější příjem do státního rozpočtu. Na druhou stranu, pokud další vlny EET nebudou, tak by měl někdo říct, co bude s prvními dvěma fázemi. Protože jestli to „odnesou“ jenom ti chudáci v první a druhé fázi, tak je to vůči nim dost nefér.
Dovedete si představit dobrovolnou účast v EET s tím, že účastníci budou mít například nižší daně?
Možná je spousta variant. Od roku 2011 se do zákonů dostalo strašně moc represívních opatření, supervykonatelné zajišťováky, ručení za nezaplacenou daň, kauce pro distributory pohonných hmot. To jsou velké a silné nástroje, atomová zbraň v rukách správce daně. Vytrácí se nám tvář partnera, jenž nám ve finále může pomoct, když budeme mít problém. Zatímco represívních opatření přibývá, nevidím, že by se něco dělalo pro poctivé a bezproblémové podnikatele.
Pojďme hledat pozitivní motivy. Jestliže podávám kontrolní hlášení, spolupracuji se správcem daně, tak odpočet DPH dostanu ne do třiceti dnů, ale do patnácti. Pojďme si říct, že podnikatelé, kteří budou evidovat, budou mít větší šanci na prominutí penále v případě opožděné platby. Řada podnikatelů nemá problém platit daně, ale uvítala by přátelského správce, usměvavou paní na finančním úřadě, jež řekne: O.K., udělejte to takhle nebo takhle to nedělejte, tady něco chybí.
Rozhovor s Jiřím Žežulkou o dalších tématech, jako je slábnoucí nezávislost finanční správy a její represívní tendence nebo zanedbání kontroly jednokorunových dluhopisů, najdete v novém Reflexu.
