Bělobrádek prohrál, letní koaliční romance se Starosty končí. Je to chyba? Kdo tratí a kdo získá? Vysvětluje v rozhovoru politolog Stanislav Balík
Třetí síla, alias koalice KDU-ČSL a STAN, která chtěla oslovit nerozhodnuté voliče, končí. Lidovci z obavy, že koalice nepřekoná desetiprocentní práh vstupu do sněmovny, změnili názor. Vyzvali Starosty, ať „pouze“ vstoupí na jejich kandidátky, společný program zůstane. Pak by jim stačilo jen pět procent. Příští týden se Starostové rozhodnou, zda skousnou pozici hosta, anebo půjdou do voleb samostatně. To by pro ně bylo ovšem vzhledem k dosavadním dvěma procentům preferencí riskantní. „Hrdější je kandidovat sám – ovšem podobá se to odsouzenci na popravu, který si před katy s puškami v rukou roztrhne košili a hrdě kráčí smrti vstříc, říká šéf katedry politologie Masarykovy univerzity Stanislav Balík.
Koalice KDU-ČSL a STAN končí kvůli obavě lidovců z překročení desetiprocentního prahu pro vstup do sněmovny. Je to chyba?
Chybné bylo jarní rozhodnutí jít do voleb formálně jako dvojkoalice. Zdvojnásobená uzavírací klauzule pro koalice dvou stran je jednou z nejnešťastnějších částí reformy volebního systému ze začátku 21. století – protože místo toho, aby systém povzbuzoval strany k uzavírání čitelných koalic ještě před volbami, tak je odrazuje. Nicméně víme už téměř dvě desetiletí, že tomu tak je – a viděli jsme v řadě minulých voleb, že to ostatní strany pochopily, a proto se formálním koalicím vyhýbaly. KDU-ČSL a STAN chtěly dvojnásobnou hranici prezentovat jako výzvu; v politice ale poučky z marketingu či osobnostního rozvoje ne vždy fungují.
Ambiciózní plán na vznik „třetí síly“ v zemi tím zřejmě padá, že?
To nebyl plán, ale jen silácká, snad motivační slova. Ale jinak ano, po včerejšku bude ten z KDU-ČSL, kdo by o tom před volbami mluvil, za směšného mluvku.
Proč voliče spojení lidovců a STAN neoslovilo?
Osobně jsem nechápal ani budovanou značku Lidovci a Starostové. KDU-ČSL tak rezignovala na čtvrtstoletou snahu oprostit se od nálepky lidovci, která nemá zdaleka jen pozitivní konotaci, zvlášť mezi těmi, kdo nepatří k jejich skalnímu fanouškovskému jádru. Budovat integrační projekt třetí síly, který má mít synergický efekt, pod názvem, který zdaleka nebudí jen nadšení, je dokonce i proti zmíněným marketingovým poučkám.
Nu a voliče to – zatím (připomínám, že jsme stále ještě před horkou fází kampaně) – neoslovilo snad proto, že oba subjekty míří na obdobné voliče, prostor pro nějaké velké zalovení v cizím rybníku tam nevidím.
Komu na politické scéně toto rozhodnutí prospěje?
Může to prospět nebabišovským variantám české politiky, spíše ale asi těm euronadšeneckým, jak se dosavadní spojenectví KDU-ČSL a STAN prezentovalo.
Opravdu bylo třeba se tolik obávat slabých výsledků v předvolebních průzkumech? Volby jsou přece až za čtvrt roku a na přesvědčení nerozhodnutých voličů, které chtěla „třetí síla“ oslovit, bylo ještě dost času.
Osobně průzkumy nepřeceňuji, nicméně jistou informaci dávají – přinejmenším o trendech. V případě tohoto spojenectví nebyly nijak příznivé. Již před časem jsem ale upozorňoval na jiný možný prediktor – volební výsledek typově obdobného uskupení z minulých voleb, a sice TOP 09 a STAN. To bylo rovněž podobně jako KDU-ČSL součástí předchozí vlády, podobně jako KDU-ČSL se snažilo vzbuzovat dojem, že s ní vlastně nemá nic moc společného; a v situaci rozkládajícího se hlavního konkurenta (ODS), z jehož eroze mohlo těžit, získalo jen necelých 12 % hlasů. Je tedy zřejmé, že oněch deset procent sice není nemožných, ale je extrémně nebezpečných. KDU-ČSL a STAN rozehrály riskantní hru doprovozenou siláckými gesty, z níž teď nemají cestu bez ztráty části kreditu.
Myšlenku koalice se Starosty si prosadil předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Nyní tedy prohrál. Bude to mít na jeho pozici ve straně vliv?
Zcela jistě to jeho pozici neposílí, nicméně účtovat se bude až po volbách. KDU-ČSL má evidentně pud sebezáchovy, takže nebude zbytečně pořádat vnitrostranickou zabijačku ještě před volbami. Vše se ještě může uhrát solidním volebním výsledkem – a tím bude cokoli nad 6,78 % (minulý volební výsledek).
Předseda Starostů Petr Gazdík nabízenou variantu spolupráce – účast STAN na kandidátkách KDU – připouští. Bylo by to stejné spojenectví jako donedávna s TOP 09. V hnutí se však hlasitě ozývá nesouhlas. Myslíte si, že by STAN mělo novou nabídku lidovců přijmout, nebo jít do voleb samostatně?
STAN je v nezáviděníhodné situaci. Zatímco lidoveckého voličského jádra se letní koaliční romance nemusela nijak dotknout, STAN má před sebou spíše špatné varianty. Nejjistější je zopakovat model spolupráce s TOP 09 – to ovšem znamená po předchozí vysoké hře se ponížit a udělat ze sebe někoho, kdo je pro posty ochoten popřít předchozí slova. Hrdější je kandidovat sám – ovšem podobá se to odsouzenci na popravu, který si před katy s puškami v rukou roztrhne košili a hrdě kráčí smrti vstříc. Nejvíce ponižující by bylo dostat se do situace nevěstky, která je ochotna jít s kýmkoli jiným.
Nicméně Gazdíkova pozice není úplně nejsilnější, situaci komplikuje samostatná existence Starostů pro Liberecký kraj apod. Ve „starostenském“ subjektu může dojít k rozkolu, který by jen potvrdil jejich faktickou ideovou nekonzistenci.
