Transformace v KLDR probíhá úplně jinak, než si představujeme, říká ekonom Dušan Tříska
Možná si ho pamatujete jako „otce kupónové privatizace“. I díky této roli se dostal do týmu, který radil v Severní Koreji, jak ji transformovat. Česku by poradil, aby vystoupilo z Evropské unie. Hned zítra. Dušan Tříska (72) je originální člověk a jako odborník na informační technologie vysvětluje, co se bude dít, až nám inteligentní paňďuláci budou nosit čaj a „krabičky“ zaberou naše pracovní místa.
Začneme chystaným summitem amerického prezidenta se severokorejským vůdcem. Vy radíte právě KLDR, jak se dobrat transformace národního hospodářství. Jak jste k tomu přišel?
Jako někdejší strůjce privatizace u nás jsem každou chvilku, stále méně často, zvaný nejrůznějšími institucemi, abych pohovořil o odstátnění hospodářství. V tomto případě to byla Evropská unie, respektive Německo, které se rozhodlo, že na Korejský poloostrov vyveze svoje sjednocovací know-how a transformaci řekněme reálného socialismu. Celý svět má teď pocit, že Severokorejci jsou na řadě. A Klaus kdysi řekl, že tam musí poslat radikálního Třísku. Tak poslali. Byli jsme tři experti, Švéd, Rakušák a moje maličkost, a měli jsme jim říct, co by s tím šlo dělat.
Teď jste mi z ruky vyrazil otázku, zda nemáte etický problém pomáhat diktátorskému režimu s koncentráky pro jeho odpůrce?
Podívejte, při mých návštěvách Severní Koreje jsem byl u vytržení, jak je tam všechno jinak, než jsem si myslel. Na letišti vám sice odeberou mobil a prošacují vás, ale pak se dostanete do míst a do prostředí, kde fakt nemáte pocit, že jste v koncentráku. Ale ještě k tomu mému poradenství: následně se někdejší jihokorejský velvyslanec v ČR rozhodl, že v těch debatách budeme pokračovat, a vytvořil skupinku, ve které byli lidi jako Jiří Rusnok, Jan Fischer, Saša Vondra, já. Občas jsme se scházeli a vysvětlovali mu, že sjednocování obou Korejí à la Německo je problém – i tam to byl a ještě je ohromný problém. A také, že se budou potýkat s minulostí Severokorejců, s vyřizováním účtů se starými strukturami. Když jsme začali, tak pan velvyslanec pravil cosi jako „my je všechny pošleme do Haagu, k soudu pro lidská práva“. Já na to: „Pozor, je jich pětadvacet miliónů a tahle metoda likvidace starých struktur se například v Iráku strašně nepovedla“. Když jsme se sešli naposledy, tak jsem se k tématu vrátil a od něj slyším, že už to není aktuální. Ty struktury jsou prý už za vodou, mají svoje eseróčka. Jinými slovy, proces transformace tam probíhá úplně jinak, než my si představujeme.
Vy tedy věříte v upřímnost severokorejského otevírání světu? Žádná finta na krátkodobé přežití volebního období tvrďáka Trumpa?
Už jsem tam pět let nebyl. Ale tenkrát jsem mluvil s řadou lidí ze světových neziskovek, které tam působí, a atmosféra mi připomínala Jihoafrickou republiku v době, kdy apartheid už dávno neexistoval. Byl už uvařenej a akorát se nevědělo, kdo se toho ujme, až to spadne. Je to totálně velmocenská záležitost mezi Ruskem, Čínou a USA. Pochopitelně se mezi ně snaží vtísnit i EU.
Poradil jste Severokorejcům i kupónovou privatizaci? Jako její pyšný otec ji považujete za geniální vynález hodný nobelovky.
To je další věc. Moje krédo je hlavně nepoučovat, protože o jejich systému nevím vůbec nic, a to s nadsázkou tvrdím, že toho vím úplně nejvíc. Ta země prožívá obrovský boom, vyvíjí se složitě, bláznivě, komplikovaně, nesneslo by to žádná kritéria. Já šířím brutální privatizační propagandu. Včetně kupónovky. Připomínám, že jsem tam měl projev, který by byl nemyslitelný v Československu ještě v říjnu 1989. Atmosféra při přednášce byla úžasně svobodomyslná, pak úžasně otevřená diskuse, to nenahrajete. Posluchači byli určitě kádrovaný a zápaďáci o nich budou tvrdit, že i indoktrinovaní. Ale oni ten stranický odznak sundají stejně rychle, jako u nás lidi odložili stranický legitimace.
Dušan Tříska je český ekonom, který se podílel na ekonomické transformaci země po pádu komunistického režimu. Spolu s Tomášem Ježkem a Václavem Klausem je považován za hlavního tvůrce kupónové privatizace. Vystudoval fakultu technické a jaderné fyziky na ČVUT a právnickou fakultu UK. Pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV, byl i náměstkem ministra financí. Působí na VŠE a CEVRO institutu, je spolumajitelem firmy FSP, jež se zaměřuje na IT podporu společensko-ekonomických systémů. Publikuje a přednáší doma i v zahraničí.
Celý rozhovor s Dušanem Třískou si přečtěte v zítřejším tištěném Reflexu.
