Když „netradiční“ medicína funguje. Bylinkář Landa úspěšně bojuje s rakovinou i záněty močových cest
S neskrývaným nadšením si vás dovoluji upozornit, že jsem při svém dlouhém pátrání po netradičních léčebných metodách objevil něco, co skutečně funguje. Zároveň si však dovoluji připomenout, že to není nic alternativního a že pán, který tuto léčbu provozuje, je lékař s univerzitním vzděláním. Lékař a fytoterapeut Jiří Landa dokázal bylinkami doplňujícími chemoterapii udržet několik let naživu lidi s rakovinou slinivky (ta zabíjí za pár měsíců) či vyléčit letité záněty močových cest.
Byl to první bylinkář v mém životě, proto jsem na schůzku s doktorem Jiřím Landou přicházel jako na slavnost. Přivítal mě rozesmátý muž vypadající jako akademický malíř, který se ve volném čase věnuje sportu. Ve čtyřiapadesáti letech působí dojmem zachovalého padesátníka. Hned po přivítání mi podává štos papírů. „Povídat vám může, kdo chce co chce. Tak jsem přinesl lékařské zprávy svých klientů. Můžete si je nechat – ptal jsem se, souhlasí s tím, abyste je viděl. To víte – oni jsou rádi, že jim je líp, tak nemají co tajit.“
Zběžně jsem je prolistoval – lékařské zprávy z nemocnic, třeba z Fakultní nemocnice Motol – a viděl černé na bílém i s razítkem univerzitní nemocnice, že pan doktor Landa dokázal bylinkami doplňujícími chemoterapii udržet několik let naživu lidi s rakovinou slinivky (ta zabíjí za pár měsíců) či vyléčit chronické letité záněty močových cest. Zároveň to bylo poprvé za dvacet let zkoumání tématu, kdy mi nějaký zastánce nekatedrové medicíny ukázal relevantní a hodnověrné důkazy, že jeho léčba opravdu funguje.
Žádná alternativa!
„Především si vyjasněme, že léčba léčivými rostlinami, fytoterapie, není žádná alternativa. Alternativa znamená jiná cesta, ale využití fytoterapie je rozšíření klasické cesty,“ říká doktor Landa. Jsem nadšený. Po dvaceti letech marného hledání jsem objevil někoho, kdo skutečně umí v některých směrech víc než klasická medicína. Nelže, má důkazy a vše, co říká, je naprosto racionální.
Zjišťuji jeho curriculum vitae. Pan doktor vystudoval medicínu, pak začal pracovat jako sekundární lékař. A najednou se ocitl tváří v tvář trpícím a umírajícím lidem.
„U doktora je asi samozřejmé, že ho napadne, jak nejlépe pomoci trpícímu pacientovi. A tak jsem se začal seznamovat i s takzvaně alternativními postupy. Zkoušel jsem, co se dalo, od akupunktury po homeopatii, ale nikdy mě nic nezaujalo. Až jsem se dostal k fytoterapii… Pacient onemocní, jde k lékaři, ten stanoví diagnózu a léčbu, a chce-li pacient ještě něco navíc, vypraví se za mnou. Já se seznámím s jeho zdravotní dokumentací, s léky, které užívá, a vypracuji pro něj individuální fytoterapeutický program. V mnoha případech je zaměřený spíš na zkvalitnění a prodloužení života pacienta. V některých případech ale umíme i léčit v plném slova smyslu – až k vyléčení. A musím říct – možná jsem ale měl jen štěstí –, že za víc než čtvrt století, co takto pracuji, jsem neměl jediný konflikt s oficiální medicínou. Možná i proto, že opakovaně – a teď znovu – podtrhuji, že fytoterapie není náhradou klasické léčby, ale jejím rozšířením.“
Jak plynul čas strávený u Jiřího Landy, přistihl jsem se najednou, že nepracuji, leč upadám do mimořádně zajímavé diskuse s člověkem, jenž toho ví opravdu hodně. A jak se s léčiteli obvykle nemažu, tady jsem si dělal poznámky.
Část rozhovoru najdete ve videu výše. Obsáhlý text Jiřího X. Doležala o doktoru Landovi pak najdete v Reflexu č. 25, který je k dostání od čtvrtka 20. června v trafikách a na webu ikiosek.cz >>>
