Šéf odborů Středula: Na minimální mzdě se chceme dohodnout s firmami. Politici si navyšují platy a zdržují nás
Odbory a zástupci firem a zaměstnavatelů se neshodli na výši minimální mzdy pro příští rok. Konečné slovo tak v celé věci nyní bude mít vláda. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula potvrdil připravenost jednat o valorizačním vzorečku, který by růst minimální mzdy provždy vyřešil. Zároveň kritizuje fakt, že politikům po Novém roce vzrostou platy o deset procent.
Na výši minimální mzdy pro příští rok se zaměstnavatelé a zástupci odborů nedohodli. Děje se tak opakovaně. Proč?
Jednání bylo velice otevřené a určitě nebylo o tom, že nejsme schopni se dohodnout. Obě strany prezentovaly svoje pozice, ale tyto představy byly velice rozdílné. Zaměstnavatelé uvedli, že pro takový požadovaný růst, který jsme navrhli my, tedy 15 tisíc korun, nemají podporu. Naopak jimi navržená výše zase nebyla a není akceptovatelná pro nás. Pozice obou stran se vůbec nepřiblížily. Za odbory jsme zaměstnavatelům též vyčetli, že nejsou schopni podpořit minimální mzdu alespoň na úrovni 40 procent průměrné mzdy. Sousední země jsou na tom odlišně. V Polsku bude od příštího roku minimální mzda na úrovni 15600 korun a na Slovensku ji po Novém roce prudce zvednou na 580 eur (zhruba 14950 korun), a navíc k ní přijali valorizační vzoreček.
Co vám na to tuzemští zaměstnavatelé řekli?
Že to není vyzkoušené a nejsou známé dopady na tamní ekonomiky.
Myslíte, že by valorizační vzoreček pro výpočet minimální mzdy mohla mít i Česká republika?
Myslím, že je i shoda, že by u nás mohl být. Bavíme se ale o tom, jak by takový vzoreček vypadal. Jsme velice opatrní na jakýkoliv souhlas, protože ještě nevíme, jaké konstantní údaje by se do vzorečku dávaly. Jestli by to byl například údaj o průměrné mzdě za loňský rok, tak by to pro nás bylo naprosto nepřijatelné.
Jak je pro vás i firmy „příjemné“, že nakonec spor o výši minimální mzdy za vás rozhodne vláda?
Bylo by ideální, kdybychom se dohodli sami. Každoročně hledáme shodu, ale naše názory se velice rozcházejí. Nedohodli jsme se takto nikdy. Myslím, že na konečné rozhodnutí se zbytečně dlouho čeká. Chápu potom, že firmy jsou z toho nervózní, protože nevědí, s jakým údajem mají počítat. Ale odbory svůj požadavek na růst minimální mzdy v příštím roce už prezentovaly v únoru, zaměstnavatelé ho představili také brzy. Tady to celé vláda zbytečně prodlužuje. Nicméně ať nakonec vláda rozhodne jakkoliv, tak mezi odbory i zaměstnavateli panuje shoda, že by stát měl navýšit příspěvek na zaměstnávání zdravotně postižených.
Jak ve světle sporu o výši minimální mzdy nahlížíte na oznámené navýšení platů politiků a ústavních činitelů o 10 procent?
Je to dokonce o 10,3 procenta. Celé mi to připomíná staré pořekadlo někomu rovně, jinému rovněji. Tempo růstu platů ústavních činitelů by nemělo být výraznější než tempo růstu platů 620 tisíc zaměstnanců ve veřejném sektoru. Navíc u politiků se to počítá z mnohem vyššího nominálního základu. Vnímám to jako velice negativní zprávu do společnosti.
Odbory i zaměstnavatelé vyzvali vládu k řešení aktuální situace v ocelářství. O co přesně jde?
Situace je vážná a vyzvali jsme vládu, především pana premiéra a ministra průmyslu a obchodu, aby se jí vážně zabývali. Jde o to, že Evropská unie navýšila kvóty pro dovoz oceli o 5 procent z mimounijních zemí. Jde přitom o takzvaně špinavou ocel, která je mnohdy vyrobená za zcela jiných podmínek než u producentů z členských států unie. Tito mimounijní výrobci nemusí plnit přísné požadavky na ochranu životního prostředí. Jejich cenám pak evropští producenti jen těžko konkurují.
Kalkulačku čisté mzdy naleznete zde >>>
