Islámští radikálové v Evropě nás ohrožují a platí je také Íránci, varuje bezpečnostní expert Tomáš Pojar

Viliam Buchert

19. ledna 2020 · 10:15

Když Američané na začátku roku zabili v Bagdádu klíčového íránského generála Kásima Sulejmáního, byla to šokující zpráva. Začalo se hovořit o velké válce mezi USA a Íránem a další destabilizaci světa. „Taková válka dnes nehrozí. To, co se stalo, jen ukázalo, že íránští ájatolláhové podcenili Donalda Trumpa. Konflikt mezi USA a Íránem, trvající od roku 1979, touto epizodou ale zdaleka neskončil,“ říká v rozhovoru pro Reflex bezpečnostní analytik Tomáš Pojar (46), někdejší český velvyslanec v Izraeli a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut.

Mnoho expertů a médií po zabití íránského generála Sulejmáního a dalších vlivných ší’itských velitelů u letiště v Bagdádu věštilo téměř katastrofu, hovořilo se dokonce o třetí světové válce. Z čeho plyne takové přehánění?

Velká válka mezi Amerikou a Íránem dnes nehrozí. Na druhou stranu se někdy nedá předvídat, jak budou reagovat jednotlivé strany sporu, protože v tom hrají roli i náhody. Například Íránské revoluční gardy sestřelily 8. ledna ukrajinské civilní letadlo a podle všeho to byl omyl plynoucí z nervozity íránského režimu. Jenže stál životy 176 nevinných lidí. I takové omyly mají vliv na dynamiku konfliktů. Stačí si vzpomenout na sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou prokremelskými povstalci v červenci 2014.

Proč ale Trump udělal právě teď to, co udělal?

Situace eskalovala prakticky celý minulý rok, přibývalo útoků Íránu či proíránských sil na americké cíle i cíle spojenců USA. Jen za prosinec to bylo sedm raketových útoků na americké základny v Iráku, pak na ambasádu Spojených států v Bagdádu. Na varování Američanů Teherán nic nedbal. Washington za této situace musel udělat něco, aby opět nabyl sílu odstrašení, jinak by Íránci provokace stupňovali. Sílu odstrašení teď Američané skutečně opět získali právě zabitím špičkových vojáků nepřítele u bagdádského letiště. Je to zásadní pro budoucí dynamiku celého konfliktu.

Z čeho by vlastně měla pramenit síla amerického odstrašení?

Ona v minulých letech vyprchala, a Íránci proto posouvali dynamiku konfliktu dál a dál. Díky zdrženlivosti Donalda Trumpa, který na íránské útoky v minulém roce neodpověděl, si mysleli, že se jim nemůže nic stát. Teď byl ale zlikvidován jeden z nejvyšších vojenských velitelů íránského establishmentu, který působil na velkém prostoru i mimo Írán. Odstraněni byli i další rozhodující lidé, kteří ovlivňovali situaci v Iráku. Najednou si Teherán nemůže být jistý, že americká vláda neodpoví, když ji bude provokovat. Nemůže už vyloučit ani masívní vojenský úder mířící do samotného Íránu. Situace se tím podle mě mění. Přinejmenším do doby, než bude v Bílém domě sedět nějaký jiný prezident.

Iránští ájatolláhové po zabití Sulejmáního vyhrožovali, že Američany utopí v krvi, že pomsta bude ohromující. Ovšem nic takového se nestalo. Na americké základny v Iráku dopadlo pár raket a nikdo z Američanů nebyl ani zraněn. Byla to jen odpověď pro odpověď, aby byly ukojeny vzedmuté vášně v Íránu?

Museli odpovědět tak, aby si byli jistí, že nedojde k masívnímu americkému bombardování Íránu, protože by to pro režim mohla být katastrofa. Nemyslím si, že Trumpem avizovaných 52 íránských cílů nebylo ve vážném ohrožení. Bylo. Proto přišla jen vlažná odpověď Teheránu. Zároveň někoho v Iráku dopředu varoval, že se to stane. Mimochodem, podle mých informací se i čeští vojáci v Iráku včas dozvěděli, že dojde k tomuto útoku.

Moment, i my jsme věděli dopředu, jak a kdy proběhne íránská odveta v Iráku?

Íránci dali vědět Iráku a dobře věděli, že místní to řeknou dál. Věděli jsme to předem, protože tam Češi působí v rámci mezinárodních sil. Mimochodem na pozvání irácké vlády. To celé dává logiku.

Írán dal domácímu vlkovi nažrat a mezinárodní koza zůstala celá?