Brexit je vítězství. Česko z EU nikdy nevystoupí, je příliš závislé na dotacích, říká podnikatel Jelínek
Za téměř pět desítek let podnikání zařídil Karel Jelínek vlastním nábytkem a vybavením stovky hotelů po celém světě. Když s ním mluvíte, srší z něj energie, humor a moudrost člověka, který svůj úspěch odvíjí od odvahy pustit se do rizika a zkušeností z kopanců, jichž se v podnikání dopustil. Člověka, který je přesvědčen, že k úspěchu jednotlivce i celého státu vede jediné – spoléhat se především sám na sebe.
Věnoval jste deset tisíc liber na hnutí Leave. Proč si myslíte, že je správné, aby Británie nebyla v Evropské unii?
Důvody jsou tři. Za prvé finanční. Z toho, co jsme jako Britové platili do rozpočtu Bruselu, jsme neměli nic moc nazpátek. Finanční tok byl prostě jednosměrný. Navíc Britové viděli, co se s jejich penězi vlastně děje. Rozhledny, golfová hřiště, cyklostezky, dotace bohatým, kteří je nepotřebují… Od roku 2004, kdy Česko vstoupilo do EU, uplynulo šestnáct let. A srovnejte, co se stalo tady a jak dlouho trvalo Německu po druhé světové válce, aby se ekonomicky postavilo na nohy. A země východní Evropy včetně Česka? Díky penězům z Evropské unie se neposunuly vůbec nikam. Druhým důvodem je zmíněná neregulovatelná migrace, především z východní Evropy, která vytvořila řadu problémů ve školství, zdravotnictví, v kriminalitě. Přitom emigrace je v Anglii historicky nepřetržitě přítomná. Anglie vždy otevřela hranice, když bylo potřeba. Například když francouzský prezident Hollande zavedl milionářskou daň, kolem Londýna se usadilo čtyři sta tisíc Francouzů. Ale o nich, na rozdíl od Poláků, nevíte.
A třetí důvod?
Byrokracie. Tu v Británii nemáme rádi hlavně proto, že nás chce řídit někdo, koho jsme nevolili a nemůžeme jej ani odvolat. Prostě k nám přijde kdosi z Bruselu, občas ze země, která včera zavedla elektřinu nebo neumí používat vidličku a nůž, a nařizuje nám, co máme dělat a jak žít.
Média v Česku masírují veřejnost, že brexit znamená pro Británii úpadek, že ta země se potopí…
… a postihnou ji svrab a neštovice. To se samozřejmě nestane. To říkají lidi, kteří Británii vůbec neznají. Je to přece pátá největší ekonomika na světě a druhá v Evropě! Lidé, kteří tady podobné katastrofické nesmysly tvrdí, by měli do Anglie jít a zkusit tam deset let bydlet. Možná by místní mentalitě porozuměli a pochopili, proč to Britové udělali.
Co byste jako člověk, jenž aktivně podporoval brexit, řekl lidem, kteří u nás přemýšlejí o czexitu? Měl by smysl?
Dokud země není ochotna udělat to co Britové, tedy postavit se na vlastní nohy a být připravena na to, že to může i bolet, tak bych jí to neradil. Česko těžko odejde, ostatní východoevropské země určitě ne, protože nebýt Unie, tak jsou na tom ještě desetkrát hůř než teď.
Češi jsou sice tradičně euroskeptičtí, ale zároveň z Unie nevystoupí kvůli návykovým dotacím, penězotokům?
Důvod je jednak finanční, ale také psychologický. Najednou se cítíme být součástí něčeho velkolepého, kde dokonce sedí europoslanci. To je sláva, že máme eurokomisařku paní Jourovou! Jenže každá země má europoslance a eurokomisaře. Ale na světě nikdo neví, co dělá. Zeptejte se v Anglii, Itálii, Holandsku nebo Belgii, nikdo netuší, čím se paní Jourová vlastně zabývá, nebo dokonce, kdo to vůbec je. Jsem přesvědčen, že jsme sice malá země, ale kdybychom chtěli, měli vůli a silné vedení, osamostatnit bychom se mohli. Ale neosamostatníme se.
Velký rozhovor s Karlem Jelínkem najdete v Reflexu č. 8, který je k dostání od 20. února 2020 na webu ikiosek.cz.
