Western, jak ho vážně neznáte: Angličanka s Emily Blunt je něžná i krutá a rozhodně skvělá
Tohle je nádherný western. S fantastickou hudbou. Se skvělými hereckými výkony. A především má šestidílný seriál Angličanka, který momentálně běží na HBO, propracovaný, silný příběh a zručně napsané dialogy.
Romantický revizionistický western Angličanka, v originále The English, napsal britský herec, scenárista a režisér Hugo Blick; jeho seriály Hranice stínu nebo Ctihodná žena možná znáte. Titulní Angličanka je bohatá šlechtična Cornelia Locke, kterou hraje čím dál lepší Emily Blunt. Ta potká někdy na konci devatenáctého století na rozlehlých amerických pláních někdejšího indiánského skauta americké armády Elie Whippa – toho hraje Chaske Spencer, sám příslušník kmene Lakotů. Elie a Cornelia společně ujíždějí krásnou a drsnou krajinou plnou bezpráví, mrtvol a zohavených nebožáků, aby se pomstili člověku, který jim oběma zničil život.
Smrt číhá na každém kroku
Když už se v tomhle dramatickém seriálu mluví, a mluví se docela málo, jsou ta slova pečlivě odvažovaná, každý náznak a zmínku je třeba uchovat pro pozdější použití, aby do sebe jednotlivé dílky skládačky zapadly. Výjimkou jsou samoúčelné vzletné hovory o hvězdách, které můžou diváka trochu iritovat stejně jako občasné dějové skoky, lehká zmatenost, občasná teatrálnost nebo manýrismus. Emoce, kterými seriál přetéká, jsou vyjadřovány drsnými činy. Pro žánr obvyklých přestřelek před saloonem nebo bordelem tu mnoho nenajdete, ale třeba chudáci padouši ztvárnění Ciaránem Hindsem a Tobym Jonesem – první hraje krutého hoteliéra, druhý bezohledného majitele dostavníku – mají přes zvučná jména obou představitelů velmi krátkou životnost.
Svoji smrtelnost si dobře uvědomují i Elie a Cornelia, které v drsném světě opustili všichni jejich milovaní. I proto oba zacházejí se svými životy tak, jako by dnešní den mohl být ten poslední. Hlavním motorem je zejména pro Cornelii touha po konfrontaci s tím zákeřným, bezohledným, nesmírně zlým mužem – naštěstí po většinu seriálu nepřítomným. Elie si zase chce zabrat půdu, kterou mu armáda dluží za jeho služby. Ano, jde o tutéž půdu, kterou mu běloši jakožto indiánovi ukradli, a je velmi pravděpodobné, že mu přes všechny vyhlášky a zákony nějaký běloch farmaření nějak znemožní. Tím myslím, že ho někdo prostě odpraví, protože v těchhle místech se v té době zákon vymáhal jen velmi těžko. Pocit nespravedlnosti a hořkosti bude ostatně převládající emocí, která vám ze seriálu zůstane.
Příběhy těch, co jsou na okraji
Zajímavé zacházení s tradičními aspekty žánru westernu v Angličance doplňuje úžasná filmová hudba španělského skladatele Federica Jusida a taky poutavá kamera v nádherné krajině, její práce se světlem, barvami nebo zvířeným prachem. Převážně se kupodivu netočilo v amerických prériích někde v Montaně, ale ve španělském regionu Kastilie – La Mancha. Právě sem režisér Hugo Blick zasadil nově vzniknuvší wyomingské městečko Hoxem. Tady se nakonec příběhové nitky a tragické osudy protnou, nad zohavenými mrtvolami dvou místních rodáků. V možná až příliš melodramatickém závěru se dozvíme, jakým ranám osudu musela Cornelia Locke přes své bohatství a společenské postavení čelit. Protože je žena a ty si v 19. století svůj osud vybírat moc nemohly, stejně jako si ho nemohl vybírat indián Elie Whipp.
Mimochodem, nejlepší jsou na Angličance herecké výkony obou hlavních představitelů a jejich souznění, které stejně nadšeně líčila Emily Blunt v rozhovoru pro Reflex, kdy doslova řekla: „Je to nádherně zpracovaný milostný příběh, překvapivý, intimní, něžný, na velmi násilnickém, brutálním pozadí. Byla to pro mě i pro Cheskeyho čistá radost, odhalovat vrstvu po vrstvě tuhle love story.“
Dodávám, že Angličanka je čistá radost i pro trpělivého a vnímavého diváka.
