Od falešných hranic přes zneužívání psychiatrických diagnóz až k monstrprocesům. Kam všude dosáhl vliv StB?
Církev, justice nebo sport… To je jen zlomek sfér života československých obyvatel, do kterých během čtyřicetileté vlády komunistické strany zasahovala Státní bezpečnost. O všech praktikách a méně či více známých osobních příbězích negativně ovlivněných tajnou policií pojednává dvacetidílná historická dokumentární série StB: Přísně tajné!, která momentálně každé pondělí běží na České televizi.
Dvacetidílná série vznikla v koprodukci Rozhlasu a televize Slovenska spolu s Českou televizí a chronologicky popisuje vývoj tajné policie a její vliv na československou společnost od poloviny 40. let až do roku 1989. Na vzniku dvaceti dílů se podílelo hned třináct převážně mladých slovenských tvůrců – i díky tomu je dokumentární série značně různorodá a moderně natočená.
StB byla založena už 30. června 1945 a následně vybudována i díky expertní pomoci od „odborníků“ ze sovětské KGB. Především měla zcela zásadní vliv pro komunistickou stranu – té pomohla vybudovat její postavení v Československu a v dalších dekádách si ho režim právě díky tajné policii a zpravodajské službě v jednom dokázal tvrdou rukou udržet po dlouhá léta.
Monstrprocesy, uvěznění hokejisté nebo nezlomná církev
Každý týden jsou divákovi představovány jednotlivé sféry a příběhy spjaté s StB. Například během takzvané akce Kámen byly prostřednictvím falešné hranice vylákány desítky až stovky obětí. Zpracovány byly i vykonstruované procesy ze začátku 50. let v čele s Miladou Horákovou, Rudolfem Slánským či Heliodorem Píkou.
„Smrtí končí každý problém. Žádný člověk, žádný problém…“ – citát Josifa Vissarionoviče Stalina zakončí čtvrtý díl s názvem Církev (ne)zlomená, v němž je katolická církev představená coby jeden z nejsilnějších protivníků režimu. Připomenut je i proces s československými hokejisty z roku 1950, kdy StB doslova rozprášila úspěšný tým, který o dva roky dříve na zimní olympiádě ve Svatém Mořici vyválčil stříbrné medaile – jedenáct hokejistů bylo posláno za mříže celkem na 75 let.
Činnost a praktiky StB ovšem do velké míry prosakovaly do životů obyčejných lidí – ty tajná policie šikanovala a diskriminovala například i prostřednictvím zneužívání psychiatrických diagnóz. Estébáci se naopak těšili spoustě výhod – ať už se jednalo o oproti zbytku republiky vyšší platy, lepší byty nebo prestižnější vzdělání pro své děti.
Zajímavý je i pohled do roku 1968, kdy se StB vnitřně rozdělila na dvě křídla – proreformní a konzervativní. Konzervativní křídlo členů StB chystalo kompromitaci reformistů a přímo puč proti nim, navíc žádalo vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Po okupaci pak tajná policie svou pozornost směřovala na disidenty – a to buď na ty rekrutující se ze stran umělců či vědců, ale i na členy náboženského disentu. Stejně tak byli pod drobnohledem, který velice rychle přerostl do perzekuce, také signatáři Charty 77. Celá dvacetidílná série pak končí obdobím sametové revoluce a konkrétně únorem 1990, kdy byla StB po necelých 45 letech od svého založení definitivně zrušena.
Pohled ředitele britské MI6, ale i šéfa StB Lorence
Tvůrcům se pro dokumentární cyklus podařilo sehnat pestrou paletu zajímavých respondentů – jako příklad za všechny se sluší uvést bývalého ředitele britské tajné služby MI6 Sira Richarda Dearlova, v dílu o propojení hokeje s StB mluvil tuzemský nejvěhlasnější komentátor Robert Záruba, dále vystoupila i investigativní novinářka Pavla Holcová.
Pohled na minulost je ale rovněž zprostředkován optikou kontroverzního Alojze Lorence, prvního náměstka ministra vnitra, který byl mezi lety 1985 až 1989 pověřený řízením celé Státní bezpečnosti.
Díly, které stojí právě na obsahově nabitých rozhovorech, jsou doplňovány archivními materiály spolu s důležitými dokumenty a literárními úryvky. Vedle toho tyto záběry dobře korespondují s často pochmurnou hudbou, která dotváří tísnivou atmosféru doby, kdy byla StB nejvíce při síle. Dokumentární série StB: Přísně tajné! poutavě, ale zároveň velice fakticky zpracovává temnou kapitolu našich nedávných dějin, kterou je potřeba si připomínat.
