E.T. volá domů: Duchařské nahrávky z vesmíru odhalí, že věci nejsou tím, čím se zdají být
Astronautka po nehodě a po kolegově úmrtí zůstane sama na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Dokáže se vrátit na Zem a pak z Hvězdného městečka domů, na předměstí Kolína nad Rýnem – jenže jak se bude dál vyvíjet její vztah s malou dcerkou a odcizeným manželem? A co udělal dlouhý pobyt v kosmu s její psychikou a pamětí?
Úvodní z osmi dílů amerického seriálu Konstelace se téměř celý odehrává ve vesmíru, uvnitř rakety, ve stavu beztíže. To musel být, panečku, velkolepý rozpočet! První díl mi připadal strhující. Jako by se po dekádě vrátila Cuarónova sedmioscarová Gravitace – a nejen proto, že se názvy obou děl v češtině i v angličtině rýmují. Místo Sandry Bullock zaujala post osamělé astronautky v nesnázích Švédka Noomi Rapace, ale filmařské kvality nezaostávají a divákova fascinace vesmírem ani jeho napětí se ve srovnání s jedenáct let starou Gravitací příliš neliší.
Samé ocásky!
Po dalších dílech psychologické sci-fi s mysteriózními prvky moje nadšení postupně opadalo, především proto, že zkušený scenárista a showrunner Konstelace Peter Harness nechává diváky příliš dlouho tápat v tmách. Muž, který psal scénáře populárních a rovněž celkem komplikovaných seriálů Pán času, Jonathan Strange & Mr. Norrell nebo Válka světů, myslím neodhadl hranici, za níž prolínající se časové roviny, zobrazení několika možných verzí událostí, zdvojené (nebo snad rozdvojené?) osobnosti a málo nápověd divákovi zanechávají spíš chaos než chuť přemýšlet nad tím, jak se věci ve skutečnosti mají.
Co je podstatou tajemného přístroje, který astronautka Jo Ericsson přiveze z Mezinárodní vesmírné stanice na žádost veterána a přeživšího katastrofy na Apollu 18? A plyne zmatení tohoto Henryho, nebo snad Buda?, Caldery (hraje ho Jonathan Banks) ze stejného zdroje jako to Joino? Uměla Joina průsvitná, traumatizovaná dcera Alice (tu hrají dvojčata Rosie a Davina Colemanovy) švédsky, jak se její máma domnívá, anebo ne? Jak naší hrdince mohla vypadnout z paměti aféra s jejím nadřízeným Frederikem (Julian Looman)? Co před ní skrývá manžel Magnus (James D’Arcy)? A co všechno ví veteránka z vedení Roskosmosu Irena Lysenková (Barbara Sukowa) o jisté součásti vesmírného odpadu, který Jo i její dceru straší v nočních můrách? Jistou nápovědu dostaneme až v pátém díle, kdy dá dvojice švédských radioamatérů nad hrobem (Laurenze a Wallii Bangovy hrají Kurt Dreyer a Birthe Neumann) Jo a její dceři poslechnout pár audiokazet s prastarými, ale také úplně novými „duchařskými“ nahrávkami hlasů a šumů z kosmu.
Ženy v hlavní roli. I v kosmu
Trend astronautek v hlavní roli je zajímavý: předloňský francouzský seriál režiséra Thierryho Poirauda Infiniti viděl v Česku málokdo, o tři roky starší Proxima rovněž francouzské režisérky Alice Winocour s Evou Green v hlavní roli šla ovšem z karlovarského festivalu i do běžné distribuce. Od 7. března pak na Netflixu běží i celkem průměrná čtyřdílná německá minisérie Signal o astronautce, která manželovi a malé dcerce záhadně zmizí ve vesmíru. Spíš než Signal rozhodně stojí za zkoušku Konstelace: třeba ty dva poslední díly, které diváci Apple TV+ ještě neviděli, nakonec přinesou jasné rozuzlení. Tak jako tak seriál doporučuju hlavně fandům vesmírné problematiky, kvantové fyziky, knih Philipa K. Dicka a takřka nulové mimiky ve tváři Noomi Rapace.
