Babiš řídí chaos: Jak se Čechům žije v éře protivirové diktatury?

Vládní politici vytvářejí dojem, že nikdy podobné neštěstí Česko ještě nepotkalo, a proto musí vytvořit originální způsob řízení státu. Absolutní omyl.

Česká republika prošla v minulých desetiletích dvěma tisíciletými povodněmi (1997, 2002), které nejen masívně ničily infrastrukturu celých měst a vesnic, ale i způsobily desítky mrtvých. I na základě těchto zkušeností si stát vytvořil krizové plány.

Každý starosta, hejtman nebo ministr má ve svém sejfu obálku, kterou musí v případě nouze otevřít. Tam je přesně určeno, jaký má vytvořit krizový štáb, jaká opatření má udělat a jak se propojit s ústředním krizovým štábem. V nedodržení těchto pravidel je nutné hledat příčinu chaotického řízení státu v prvních týdnech po rozšíření koronaviru.

Já, já, já

V rozporu s krizovými pravidly státu se moci diktátorsky chopil premiér Babiš a řídil protivirová opatření státu přes Bezpečnostní radu státu a později skrze vládu. Do celého mechanismu rozhodování tak vnášel chaos a improvizaci. Důvodem bylo, že podle zákona stojí v čele ústředního krizového štábu ministr vnitra, v tomto případě sociální demokrat Jan Hamáček, a to premiér nemohl přijmout.

Buzerovat a chaotizovat

Záležitosti kolem COVID-19 se rozhodl přeměnit ve velkou propagandistickou kampaň kolem své osoby. Byl to přesně ten způsob řízení, který praktikoval léta v Agrofertu – poznámky si psal do svého papírového kalendáře, do všeho mluvil, každý článek krizového řízení státu ovlivňoval, každého buzeroval, sám spal pár hodin, ale svým nesystémovým přístupem jenom stát chaotizoval.

Jeho výroky v médiích typu: „Kde nejsou respirátory, ať mi zavolají, já je tam dovezu,“ jsou v lékařském prostředí už legendární. To je problém celého Babišova způsobu řízení – je to směs mikromana-gementu a nesystematického poletování mezi institucemi.