Češi ve světě: Jak se žije krajanům, kteří i přes pandemii zůstali v zahraničí

Mombasa, Paříž, Praha, Řím…

Ivan Franěk (55), herec

Avezzano, Itálie

„V lednu a únoru jsem pracoval na pokračování filmu OSS 117, který se částečně natáčel v Keni. Celkem jsem tam letěl třikrát, poprvé 10. ledna, nejdřív do Nairobi a pak malým letadýlkem daleko do rezervace Shaba. Shodou okolností ne moc daleko od místa, kde týden předtím zaútočila muslimská guerilla na americkou základnu – tři americké vojáky zastřelila. To ještě kolem nás nebyl koronavirus, ale terorismus. Takže se mi tam neletělo moc lehce. Ale říkal jsem si, co to budu řešit, je to izolovanej hotel v rezervaci, vedle v řece krokodýli, kolem nás lítaj’ opice, velkej štáb. Jde o komedii ve stylu Jamese Bonda, ve Francii velice očekávaný film.“

Ivan letěl z keňské z Mombasy přes Paříž do Říma naposledy 17. února. O čtyři dny později, když se v Bergamu objevil italský pacient nula, pak ještě cestoval do Prahy, aby v jiném filmu, kde hraje bývalého baletního virtuosa, dotočil poslední „nočku“: „V Praze najednou zjišťuju, jak nákaza v Itálii začíná exponenciálně růst. Říkal jsem si: Všechno zavřou a já mám začít točit seriál. Opravdu, ještě od 2. do 6. března se natáčelo v Římě. Pak devátého, v pondělí, když jsem jel ráno na plac, mi zavolali, že se zastavuje úplně všechno. Hned jsem se sebral a odjel za ženou a dětmi do Avezzana, kde poslední rok žijeme. A 10. března byl vyhlášen nouzový stav po celé Itálii.“

Ivan má děti ze dvou vztahů na nejrůznějších místech světa. „Charlie, kluk z prvního manželství, je v karanténě v Lille – městě na francouzsko-belgických hranicích, kde žije a studuje. Dcera Nina je teď v Austrálii. Se svým přítelem tam odletěla přes Bali a Fidži; přijeli několik málo týdnů před tím, než se celá země uzavřela. Ještě si stačili od páru Francouzů, kteří se s panikou narychlo vraceli do Paříže, pořídit – s hodně velkou slevou – van upravený na bydlení. Teď jsou zablokovaní někde na západě u nějakého solného jezera. Za chvíli tam začne zima, takže objíždějí ranče a poptávají se po práci. Dcera mi vyprávěla: ,Občas dostaneme krátkou brigádu, ale jinak na klasickou práci nabírají až od května.‘ Tuhle je prý zastavil ranger a říká: ,Všechno v pohodě? Buďte tady dál, my jenom dáváme dohromady seznam, kolik lidí tady žije, kdyby se klokani pobláznili.‘“

Další dvě děti – Klaru (10) a Kamila (5) – má Ivan ze současného vztahu s italskou zubní lékařkou Emanuelou. Žijí v Avezzanu, čtyřicetitisícovém horském městečku, přibližně 80 kilometrů na východ od Říma: „Otevření většiny zubních ordinací se plánuje na 4. května. Minulý týden si Emanuela pořizovala výbavu předepsanou pro práci s pacienty. Fakt úlet! Akorát si to zkoušela. Nasadí si jedny rukavice, na ty rukavice druhé rukavice, pod štítem na obličeji zvětšovací brýle s minimikroskopy na očích, na sobě pak jednorázový mundúr. Vypadá jako kosmonaut!“

Ven prý vycházejí minimálně: „Mladí v Avezzanu na karanténu dost kašlou, ale ostatní ji respektují. Strach tady je, šlo to dost rychle. Z Milána, z Piemontu, ze severu obecně byly tři vlny odjezdů. V té první odjelo osmdesát tisíc lidí, ve druhé zase skoro sto tisíc. A potřetí – koncem března – další davy. Tím se nákaza rychle přenesla. Ekonomicky to tady taky není nic moc. Jsme jen kousek od městečka L’Aquila, kde před jedenácti lety bylo to děsivé zemětřesení – Berlusconi sliboval, že do roka dá všechno dohromady. A dneska, když tam přijedeš, vidíš spousty rozbořených budov a mezi tím desítky jeřábů, ale nic se pořádně neděje. Věřím, že to nebude až tak dlouho trvat a já se zase vydám na cestu mým pražsko-římsko-pařížským trojúhelníkem, který je pro mě tím nejkrásnějším,“ říká herec, jenž žije v Itálii, trvalé bydliště má ve Francii a přechodné v Česku.

Filmařský sen

Jana Hojdová (30), kameramanka a režisérka

Cape Cod, Massachusetts, USA