Necenzurované historky z korony: Udání, zkušenosti a městské legendy aneb Co jsme zažili během koronakrize
Televize a média hlavního proudu nás denně bičují grafy s počty nakažených a hospitalizovaných. Někde pod tím však lidé žijí svoje životy, o nichž se dozvídáme jen z hovorů blízkých a přátel. Někdy jsou smutné, někdy směšné, ale vždycky zajímavé. Vyzvali jsme proto naše kolegy a spolupracovníky, aby poslali momentky, které podle nich nějak charakterizují tuto dobu, která – slovy klasika – vymknuta z kloubů šílí.
Nakazíte mě!: Stalo se v dubnu 2020 v pražské ulici U studánky 18. Před vinotékou Zálusk stáli v rozestupu tři muži a bavili se. Z třetího patra na ně zakřičela nějaká žena: „Nestůjte tam, nechci se od vás nakazit!“ Následně na ně vylila kýbl s vodou a zavolala policii.
Alternativní testování: V Česku byl kvůli nedostatku testovacích souprav vynalezen domácí test na koronavirus:
Krok 1. Nalej si sklenku vína a zkus si přičichnout.
Krok 2: Pokud cítíš vůni vína, zkus se napít, jestli cítíš chuť.
Krok 3. Pokud cítíš vůni i chuť vína, máš potvrzen negativní test na koronavirus.
Já se včera otestovala devětkrát a díkybohu všechny testy byly negativní. Dnes večer se ale budu muset otestovat znovu, protože když jsem se ráno probudila, bolela mne hlava a cítila jsem, že na mě něco leze.
Dubaj: Jako učitelka první třídy jsem se zpočátku bála, jak šesti- až sedmileté děti snesou celodenní nošení roušky. Ukázalo se, že dětská kreativita nezná mezí. Rouška ve třídě posloužila jako čelenka, prak, laso a pomůcka ke hře na „sociálně se distancující slepou bábu“. Ve vyšších ročnících rouška může představovat vložku, tahák nebo striptýzové spodní prádlo. „Mohamede, ty máš hezkou roušku,“ pochválila jsem zrovna včera žáka. „Jo, Miss,“ podotkl polichoceně, „já ráno mít hnusnou, ale vyměnit s Ahmed. Ahmed je to fuk.“
Hrozná vláda: Mladý muž se nakazil na party v klubu. Měl tři dny teplotu, ale jinak mu nic nebylo. Nakazil však svou matku, která měla těžší průběh. Prohlásil: Je to vina vlády, že uvolnila opatření.
Tys takový blbec: Mladá žena J. musela zůstat v karanténě. Nahlásil ji její kolega z práce, který je pozitivní. Ještě ten den mu volala: „Tys takový blbec, copak mě musíš hlásit? Nechci být v karanténě, já chci normálně žít. Koronaviru se nebojím. Už abych ho dostala a měla aspoň pár měsíců pokoj.“
On-line učení: Učím dvě skupiny dětí zároveň, jednu on-line a druhou ve třídě. Po týdnu se vymění. Zajímavý poznatek: Jsou-li on-line, odevzdávají kvalitně vypracované úlohy. Po příchodu do školy se však neumějí ani podepsat. Jsem ráda, že rodiče tak dobře zvládají učivo první třídy.
Facebookový post: V Praze bylo včera 350 nových případů covidu a primátor Hřib dnes přepnul na červený, nejhorší stupeň. Z logiky věci tedy vyplývá, že až bude příští pátek případů řekněme 700, rozsvítí magistrát na semaforu stupeň Mordor. Horu Osudu uděláme z Petřína, a co se týče Barad-Dûr, ta už stojí na Staromáku. Stačí přimontovat panence Marii na sloupu ohnivý Oko.
Důležité oznámení: Tuhle jsem na Facebooku objevila následující zprávu. Dnes v noci mezi 22. a pátou hodinou bude měřena tělesná teplota všech lidí na planetě pomocí satelitu a laseru. Pokud je to možné, postavte se nahý/nahá k otevřenému oknu či běžte na balkón, v levé ruce směrem ke hvězdám držte občanský průkaz a v pravé ruce kartičku pojišťovny. Děkujeme za spolupráci a pochopení. Váš krizový štáb.
Promořovat se musí: Zatímco ve většině škol se vedení snaží, aby se žáci a studenti z různých tříd co nejméně potkávali, na jednom olomouckém gymnáziu na to šli jinak. Aby studenti o přestávkách zbytečně netrávili čas společně v uzavřených třídách, nařídili jim, že smějí do učeben nejdříve tři minuty před zvoněním a nejpozději do tří minut po skončení hodiny je musí zase opustit. Na část každé přestávky tak musí ven ze třídy. Kvůli tomu se mládež z celé školy po tu dobu promíchává a navzájem vesele promořuje na poměrně těsných a nevětraných chodbách.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
