Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková Zdroj: Petr Topič / Mafra / Profimedia

Ministra školství Roberta Plagu výsledky středočeské studie nepřesvědčily
Výzkum BISOP se zaměřil výhradně na výsledky šetření kontaktů mezi dětmi a učiteli
Většina dětí není přenašečem vysoké virové nálože
3 Fotogalerie

Rotace mladé generace: Česko v rukou zmatených vědců a jim naslouchajících politiků

Angelika Bazalová

Českem cloumá spor o otevření škol. Ministr školství Robert Plaga prosadil pozvolný návrat dětí do školních lavic po týdenních cyklech. Svůj názor opírá o výzkumnou zprávu centra BISOP, podle níž „rotace ve školách sníží šíření nákazy až o 90 procent“. Z čeho vycházejí jejich modely a proč se v minulosti několikrát mýlili?

Argumenty pro návrat dětí do škol ve standardním režimu shromáždila naopak studie, kterou si zadala hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková. Spor o oba dokumenty do jisté míry ilustruje zoufalost, s jakou se v Česku přijímají klíčová rozhodnutí ovlivňující životy miliónů občanů.

Středočeská studie

Vraťme se ale na konec března, kdy hejtmanka Pecková veřejnosti předložila závěry své studie, podle níž jsou školy bezpečným prostředím a výuku lze rozběhnout ve standardním režimu. Obratem na ni reagovali členové takzvané Iniciativy Sníh. Podle nich studie formuluje závěry výrazně nad rámec získaných dat, a není proto kvalitní.

Kritici středočeské studie nabízejí jako výchozí dokument již zmíněnou výzkumnou zprávu centra BISOP, jež tvrdí, že jen rotací žáků ve třídách lze hrozbu šíření nákazy odvrátit. Tento dokument ale naopak ostře kritizují dva členové České statistické společnosti a vysokoškolští pedagogové v oboru statistiky – Stanislav Katina z Masarykovy univerzity a Arnošt Komárek z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Tvrdí, že jde jen o ničím nepodložené hypotézy, a nelze proto doporučit, aby se o ně opíralo jakékoliv rozhodnutí.

 

Dva přístupy

Jakými metodami autoři studií ke svým závěrům došli? Me­todika obou výzkumů je diametrálně ­odlišná. Zatímco autoři středo­české studie se opírají o reálná data z laboratoří, vědci z centra BISOP vycházejí z dotazníkového šetření provedeného na dvou školách.

Středočeská studie se nejdříve zaměřila na výsledky testování několika stovek dětí z různých škol. Dokud to bylo možné, testovali se žáci prvních a druhých tříd, později výzkumníci mohli sledovat už jen takzvané předurčené školy pro děti zdravotníků, učitelů a rodičů pracovníků integrovaného záchranného systému. Ostatní školy byly zavřené. Jak v normálních školách, tak v předurčených byly počty dětí s pozitivním PCR testem minimální.

Tyto výsledky ještě nevedly autory studie k závěru, že školy jsou bezpečným prostředím, kde se infekce nešíří, i když to tak na první pohled mohlo vypadat. Autoři studie si evidentně sami byli vědomi toho, že data mohou být ovlivněná tím, že část dětí pocházela z rodin zdravotníků, ve kterých již bylo nižší riziko infekce, neboť byli zdravotníci už očkováni.

 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!