Ruská stopa ve Vrběticích: Stojíme na Prahu další války? A jaké?
Česko se po více než šesti letech dozvědělo, že se během roku 2014 stalo jedním z bojišť hybridní války o Ukrajinu. Podobné nebezpečí hrozí i v blízké budoucnosti.
Bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves šokoval krátce po zveřejnění informací o ruské stopě ve Vrběticích návrhem zakázat vjezd do Evropské unie všem lidem s ruskými pasy. „Je potřeba zmrazit všechna víza kromě vážných rodinných důvodů. V sázce je bezpečnost Evropy,“ napsal na Twitter. Jenže jeho myšlenka má reálný základ v opatřeních praktikovaných zeměmi bývalého Sovětského svazu, jež mají s metodami ruských tajných služeb víc zkušeností. Některé z nich, třeba Moldavsko, Gruzie, a především Ukrajina, si návštěvníky z Ruska důkladně proklepávají i při vstupu do země. Například pro muže mezi 18 až 60 lety je dostat se na Ukrajinu prakticky bez šance, pokud nemá naprosto neprůstřelný důvod.
„I mě drželi v Kyjevě asi tři hodiny, když jsem letěl na novinářskou konferenci,“ říká Grigorij Pasko, známý průkopník investigativní žurnalistiky, jenž si za svoji práci odseděl několik let v ruském vězení. Praxe Evropské unie byla do koronavirové krize v tomto směru naopak velmi benevolentní. Vízum dostal a projel prakticky každý žadatel, včetně agentů ruské Hlavní správy rozvědky (GRU) identifikovaných žurnalisty z investigativního portálu Bellingcat jako Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga. Ti měli přitom několik identit, kromě ruských pasů vlastnili také moldavské a tádžické, ale s pohybem po EU neměli po několik let žádný problém.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
