Česko A proti Česku B: Politická geografie letošních voleb do Poslanecké sněmovny
Letošní sněmovní volby mají několik vítězů: Petra Fialu, stanařské a lidovecké kroužkování a v první řadě také pětiprocentní hranice pro vstup do Parlamentu.
Do výčtu klíčových faktorů, ovlivňujících letošní výsledek, ale bez pochyby patří také pět procent voličů, kteří se letos „navíc“ objevili u volebních uren, když před čtyřmi lety sněmovní hlasování vynechali.
Probuzení voliči
Na české poměry vysoká – pětašedesátiprocentní – volební účast totiž byla jedním z tahounů překvapivého vítězství koalice SPOLU, o němž vlastně až do oznámení prvních reálných výsledků mluvili jen samotní politici vítězné koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
Rychlý pohled na mapu účasti v jednotlivých okresech přitom trochu překvapivě ukazuje na to, že účast nejvíce vzrostla spíše v regionech, které přejí více politickému světu Andreje Babiše a jeho satelitů. Jenže právě tady se k volbám „probudili“ voliči, kteří minule nevolili a letos dali hlas zejména koalici SPOLU. Znatelně nadprůměrný nárůst účasti ukazují také tradičně lidovecké okresy na Moravě a ve východních Čechách. I tam „novovoliči“ znatelně pomohli k úspěchu dosavadní opozice.
Sněmovní volby se fakticky letos staly opakováním posledního prezidentského klání. Společnost se opět rozestoupila do pomyslného Česka A a Česka B, které reprezentovaly dva politické bloky. Dvě opoziční koalice (SPOLU, Piráti a Starostové) si dohromady připsaly dva milióny a 333 tisíc hlasů, čímž přetlačily protichůdný blok ANO–SPD, pro nějž nakonec hlasovaly skoro dva milióny voličů (přesně jeden milión 997 tisíc).
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
