Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Rozpočtové „vadí nevadí“. Nová vláda bude muset činit nepopulární kroky

Jiří Štefek

376,6 miliardy. S takovým schodkem by mělo Česko hospodařit v příštím roce. Tedy aspoň podle dosluhující Babišovy vlády. Vzhledem k odlišnému koaličnímu půdorysu rýsující se nové vlády a jejím slibům budou v příštích letech rozpočty zřejmě vypadat odlišně. Kabinet se bude muset postavit čelem řadě nástrah a udělat mnoho nepopulárních rozhodnutí.

K změnám už může dojít i v rozpočtu na příští rok. Pro jeho nejistý osud hovoří prohlášení 1. místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury. Staronový šéf poslaneckého klubu této strany totiž před několika dny uvedl, že pokud začne nově ustavená sněmovna projednávat návrh rozpočtu v době, kdy ještě vládu bude vést Andrej Babiš, navrhne jeho vrácení vládě k přepracování. V situaci, kdy by už u moci byla nová vláda (pod vedením Petra Fialy), hodlá Stanjura navrhnout stažení rozpočtu ze sněmovny. V obou případech by se pak Česká republika v prvních týdnech či měsících příštího roku neobešla bez rozpočtového provizória.

Sliby vs. okolnosti

Obě koalice před volbami slibovaly, že v následujícím volebním období zastaví prudké zadlužování České republiky. Na nástrojích, jimiž toho chtějí dosáhnout, však nyní ještě nepanuje úplná shoda. Její nalezení je však pro budoucnost klíčové.

 

Vedle škrtů ve výdajích či zvyšování rozpočtových příjmů bude muset příští vláda mít na zřeteli ještě řadu dalších okolností, které ji více či méně budou omezovat či kolíkovat manévrovací prostor. Mezi ty nejdůležitější a nejviditelnější budou nepochybně patřit finanční operace spojené s programem Green Deal, důchodová reforma, ale i nutnost vyřešit prudký nárůst cen energií či dopady doznívající pandemie covidu-19. Navíc je otázkou, jestli mezi žhavé aktuální úkoly nebude zařazena i situace v automobilovém průmyslu, jehož paralýza by nebyla pro ekonomiku vůbec příjemná.

ODS, která byla hlavním tahounem koalice SPOLU, před volbami slibovala, že se v České republice nebudou zvyšovat daně. A pokud přece jen některá vzroste, dojde ke snížení daně jiné. Koalice PirSTAN naopak růst daní úplně nevyloučila. Nejvíce se v této věci hovořilo o zdanění digitálních společností, zdanění těžby nerostných surovin nebo komerčních nemovitostí.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!