Šetřit nebo žít na dluh: Nejhorší rozpočty měly levicové vlády a Babišův kabinet
Do Poslanecké sněmovny zamířil upravený návrh státního rozpočtu na letošní rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura srazil původní schodek o 100 miliard korun na 280 miliard, ačkoli jeho předchůdkyně Alena Schillerová prohlašovala, že v něm není možné ušetřit ani korunu. Jak se stavěly k rozpočtům polistopadové české vlády? A kdo se choval nejméně zodpovědně?
O současnou podobu klíčového zákona roku lze očekávat tuhý boj. Zatímco vláda hovoří o úsporném a protiinflačním státním rozpočtu, Alena Schillerová je z něj „zděšena“, hovoří o „brutálních škrtech“ a expremiér Andrej Babiš ho považuje za „asociální“. To až příliš nápadně připomíná rétoriku sociální demokracie v období ekonomické krize před deseti lety, přičemž dosavadní úspory jsou mírnější.
První krok
Co se vlastně s letošním rozpočtem stalo? Co Stanjura udělal?
Resorty ušetřily 76,6 miliardy korun. Jen provozní výdaje státu klesnou o 13 miliard korun, mzdové náklady státních zaměstnanců o 8,8 miliardy a dotace na obnovitelné zdroje o osm miliard. Vláda také škrtla 15,4 miliardy korun na investice, jež se letos nestihnou, stále jsou však vyšší než loni. Platby za státní pojištěnce ponechá na loňské úrovni s odůvodněním, že zdravotní pojišťovny mají letos dostatečné rezervy.
Babišova vláda v původním návrhu rozpočtu nepočítala s vysokou inflací, což si vyžádá dodatečné výdaje na zákonný růst penzí. Některá rozhodnutí zvyšující výdaje, kam lze zařadit růst platů státních zaměstnanců, učinila farizejsky až po volbách, kdy už bylo jasné, že končí.
Další škrty v kapitolách, jež jsou na vládě nezávislé, schválil sněmovní rozpočtový výbor a budou načteny pozměňovacími návrhy. Patří sem snížení rozpočtu Hradu, Poslanecké sněmovny a Senátu o šest až deset procent.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
