Jak Putinova válka ovlivňuje ceny ropy, plynu, energií a benzínu? A jak to nám všem zdraží život?
Válečný konflikt na Ukrajině během několika týdnů převrací dlouhá léta budované globální obchodní vazby a strategické plány. Pokud nedojde k zásadnímu obratu, jímž nemůže být nic menšího než nahrazení Putinova režimu demokratičtější alternativou, budou nové poměry dlouhodobé a v mnoha ohledech nevratné.
Do popředí zájmu západních vlád, včetně Česka, se ze dne na den dostávají otázky zajištění národní bezpečnosti a energetické bezpečnosti. Ruská agrese obnovuje v poslední době řadou členských zemí podceňovaný, až destruovaný význam spojenectví NATO. Výdaje na obranu porostou, vojensky posílí východní křídlo Evropy.
Odklon od Ruska
Velmi dramaticky se mění pohled na zajištění energetické bezpečnosti. Putin odkryl tvář, což do budoucna znemožňuje strategickou závislost EU na energetických dodávkách z Ruska. Dnes z něj importuje 40 procent zemního plynu a 30 procent ropy. V tomto směru už došlo k donedávna nepředstavitelnému průlomu. Letošní dodávky ruského plynu budou podle Evropské komise snížené o dvě třetiny do konce roku a nahrazeny alternativními zdroji.
Jakkoli se ani ve světle ukrajinské tragédie příliš nemění uvažování některých byrokratů v čele s eurokomisařem Timmermansem, jenž označil Putinovu invazi za „diverzní manévr“ s cílem „odvést pozornost od řešení klimatické krize“, posouvá se i přístup k zelené revoluci Green Deal.
Původní dekarbonizační cíle, včetně harmonogramu jejich dosažení, nebraly příliš na vědomí rozdílné ekonomické a přírodní podmínky jednotlivých členských zemí Unie. Nyní schválily Versailleskou deklaraci, z níž také vyplývá, že si mohou zvolit vlastní energetický mix, odpovídající „národním okolnostem“.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
