Kontrasty, bizár a hrdinové. Desetiletá bilance vyznamenání prezidenta Zemana
Prezident Miloš Zeman letos naposledy předal státní vyznamenání. Nevybočí z tradice a znovu zakončí slavnostní akt na Pražském hradě bojkotem oponentů. Tím potvrdil svůj kontroverzní přístup k těmto ceremoniálům, jímž se odlišuje od svých předchůdců.
Pokud někdo očekával, že se prezident aspoň nyní povznese nad osobní animozity, hluboce se mýlil. Mohlo to být vnímáno jako velkorysé gesto, ovšem tuto příležitost opět promarnil. Je to už zavedený rituál, Zeman je v některých ohledech naprosto konzistentní. Tuto praxi zavedl v samotném počátku a dodržoval ji celou dobu.
Prezident proto nepozval na slavnostní ceremoniál v den státního svátku 28. října předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou a předsedu Senátu Miloše Vystrčila. Pozvánku nedostali ani další významní činitelé v čele s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským.
Zavedené rituály
V roce 2013, kdy rozdával státní vyznamenání poprvé, nepozval rektory Mikuláše Beka a Libora Grubhoffera, což mohlo vyznívat jako pomsta za odlišné postoje. Tato linie, kdy o pozvání na Hrad rozhodovaly antipatie hlavy státu, se vinula celým jeho funkčním obdobím. Kdo se znelíbil nebo vymezoval, nebyl na seznamu hostů. Až malicherná osobní rovina v procesních záležitostech se projevovala i jinak.
V roce 2016 neudělil Řád T. G. Masaryka bývalému vězni z Osvětimi Jiřímu Bradymu, celoživotně se věnujícímu tématu holocaustu. Důvodem bylo setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlamou, na jehož základě byla nominace jeho strýce Bradyho vyškrtnuta. Přitom byl hradním protokolem informován, že bude oceněn.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
