Stanislav Balík: Inaugurace prezidenta symbolizuje, že jsme společenství

Otázka rituálů v politice je jedna z těch, kde se protíná celá řada společenských a humanitních oborů – sociální antropologie, sociologie, psychologie, historie, politologie, religionistika. Pro řadu racionálně zaměřených lidí hledících na efektivitu a účelnost jsou zrovna rituály typu inaugurace nějakého představitele něčím, co není pro řádné fungování politiky a společnosti nezbytné. Je to ovšem hluboký omyl.

Leccos totiž nepochopíme jenom rozumem. K prožití a uznání nádhery Beethovenovy Páté symfonie či Smetanovy Mé vlasti nám nepomůže, když je rozložíme na jednotlivé kmitočty a hertze. I když to uděláme, jen díky těmto znalostem nebudeme schopni složit podobně uchvacující díla. Stejně tak chceme-li hledat odpověď na otázku, proč někteří politici uchvacují veřejnost, ačkoli blábolí a stenografický přepis jejich řeči má tvar dadaistické básně, nepomohou nám běžné racionální nástroje, analýza zájmů voličů a apelů těchto politiků. Zjistíme, že někde ­podprahově funguje nějaká chemie, vzájemné naladění vysílače a přijímače, jemuž úplně nerozumíme.