Tomáš Mikolov: Umělá inteligence? Vždy když něco získáme, něco ztrácíme. Budeme si muset poradit
Umělá inteligence hýbe světem. Tato futuristická technologie zaznamenala v posledním roce raketový vzestup a pomalu se stává všední součástí našich životů. O různých sférách informatiky hovoří světově uznávaný vědec ve výzkumu umělé inteligence Tomáš Mikolov z ČVUT, který také bude hostem konference SHIFTS23.
Ve kterých pracovních oborech se umělá inteligence užívá historicky nejdéle?
Umělá inteligence je velmi široký pojem a její historie spadá až do poloviny minulého století. Pokud se zaměříme na klasické oblasti použití, kde už dlouho generuje vysokou přidanou hodnotu, půjde o aplikace v rozpoznávání obrazu a řeči, strojový překlad, detekce spamu, vyhledávání na internetu.
Naopak které obory a profese budou podle vás odolávat nástupu AI (artifical intelligence v překladu umělá inteligence; poznámka autora) nejdéle, nebo u nich ani užití AI nedává smysl?
Řada běžných manuálních profesí bude v blízké budoucnosti jen těžko nahraditelná AI. Robotika je celkově složitější než třeba generování či klasifikování obrázků, textu nebo hudby.
Jaké nejočekávanější trendy a vylepšení se očekávají na „trhu AI“ v příštím roce?
To můžeme odhadnout podle toho, do čeho se zrovna nejvíce investuje. Teď jsou to jazykové modely, takže můžeme očekávat nové aplikace pro vyhledávání na internetu, různé pomocníky pro psaní textu, systémy, které budou radit expertům v oblastech, jako je zdravotnictví či právo.
V jakých oblastech, ať už ve strojovém učení, počítačovém vidění, robotice, nebo neuronových sítích, se umělá inteligence za posledních pět let nejvíce posunula?
Z hlediska výzkumu je toho překvapivě málo – aplikace, které v posledním roce zaznamenala veřejnost, jsou založené na technikách, jež začaly ve vědecké komunitě fungovat dobře už před více než deseti lety. Hlavní pokrok v posledních pěti letech byl spíše ve scalingu – tedy více dat, větší modely, a hlavně více peněz. Důvěra vyššího managementu korporací v užitečnost AI je dnes řádově vyšší než před pěti lety.
Kam se může posunout a co všechno může umělá inteligence dosáhnout za deset let?
Přinejmenším budeme mít nové nástroje v oblastech, jako je vyhledávání na internetu nebo generování textu a obrazu. Za deset let tohle všechno bude mnohem dokonalejší. Pokud dokážeme přijít s novými vědeckými nápady, už se můžeme začít blížit vytvoření AI, jakou známe ze sci-fi. Ale to je asi moc optimistická vize.
Jak je na tom z hlediska využívání umělé inteligence Česká republika v evropském měřítku? Jsme „zaostalí“ oproti západoevropským zemím? Kde se snaží v tomto oboru informatiky nejvíce posouvat?
Česká republika má řadu úspěšných vědců v oblasti AI. Například moderní neuronové jazykové modely vznikly právě u nás. Na druhou stranu zaostáváme v oblastech, jako je vědecké PR – často totiž nejsme schopni své výsledky prodat ve světě. A také propojení s průmyslem není zdaleka tak úspěšné jako třeba v Silicon Valley. To už ale přesahuje vědeckou komunitu. Řada zemí nás teď v AI předbíhá a situace se pro nás bude nejspíš zhoršovat. Stačí se podívat, kdo všechno investuje do výzkumu AI. Už i Bulharsko je před námi. Nedávno tam vláda dala sto miliónů eur na vytvoření AI institutu. V Česku ale peníze na výzkum AI nejsou.
Velkým hitem je momentálně ChatGPT od společnosti OpenAI. Nehrozí, že by kvůli jeho užívání společnost výrazně zlenivěla? Ať už v běžné komunikaci, u vysokoškolských studentů například u psaní prací a podobně?
To se ale dá říct o jakékoliv technologii. Kvůli mapám z internetu někteří lidé ztrácejí orientační smysl, kvůli kalkulačkám řada lidí už z hlavy nic nespočítá. Vždy, když něco získáme, něco ztratíme. Od začátku průmyslové revoluce lidstvo zakrnělo v oblastech, jako je fyzické zdraví. Nepracujeme už denně na poli, práci za nás dělají stroje a my řešíme epidemii obezity. Technologie sice usnadňují život, ale někdy tím člověku paradoxně mohou škodit. Budeme si s tím muset v budoucnu nějak poradit. Na druhou stranu můžeme věnovat pozornost jiným věcem.
V souvislosti s ChatemGPT se rovněž hodně řeší negativní fenomén Deepfakes – jsou právě tato sofistikovaně upravovaná především videa velkou aktuální hrozbou, která by mohla být mnohem víc zneužívána?
Fenomén deepfakes se zmiňuje v souvislosti s generováním obrázků. Potenciální problémy do budoucna ale můžeme vidět i v oblasti textu. Generovaný text není vůbec jednoduché rozpoznat strojově, může to tedy být způsob, jak obejít filtr spamu, případně nepřátelské propagandy, a manipulovat lidi.
Nedávno byl spuštěn experimentální projekt DigiHavel, který by měl například ve školách pomáhat při hodinách učitelům občanské výchovy. Co všechno DigiHavel umí a na jakém principu funguje?
Pokud vím, jedná se o jazykový model dotrénovaný na textech Václava Havla. Může být zajímavé ukázat tuto technologii ve školách, ale já bych rád viděl i vysvětlení, jak tato technologie funguje. Nakonec vysvětlit princip fungování umělých neuronových sítí není výrazně složitější než vysvětlovat třeba kvadratické rovnice. A to pochopení, jak věci fungují, je důležité pro naši budoucnost – abychom vychovávali generaci studentů, kteří nebudou technologické novinky jen sledovat a používat. Ale abychom i my dokázali tvořit budoucnost.
