Balíček končících radostí. Všichni chtěli bojovat s dluhy. Když to začalo, tak se to nikomu nelíbí
Těžko mohl někdo čekat, že úsporný balíček vzbudí nadšení veřejnosti, a tak asi ani vláda není reakcemi překvapena. Na jednotlivých krocích lze nalézt velká hejna much, ale dohromady je nutné přivítat, že vládní koalice se shodla na docela velkém kroku k narovnání našeho zadlužování.
Vládní úsporný balíček je kompromis, který se, jak už to u kompromisů bývá, nakonec nelíbí nikomu. Celková suma, o niž se má zlepšit bilance rozpočtu, je přitom úctyhodná. V příštím roce to má být o 94,1 miliardy lepší bilance státního hospodaření, a o rok později dokonce o 147,5 miliardy.
VE VÍNĚ JE PRAVDA
Symbolem této reformy veřejných výdajů se ale na poslední chvíli stalo zdanění tichého vína spotřební daní, které zablokovali především lidovci. Vinaři ale mají silné zastání i ve všech ostatních stranách, nejen koaličních. To, že víno jako jediný legální hřích není zatíženo spotřební daní a zůstane tomu tak i po tomto úsporném balíčku, je samozřejmě absurdní. Spotřební daň na lihoviny přitom roste a čepovanému pivu napařili ministři vysokou sazbu DPH. A těch čtyři až pět miliard, kolik by to vyneslo především na zdanění dováženého vína, nejsou vůbec malé peníze.
Jenže tak jako v dalších případech je třeba brát v úvahu politickou realitu. O to více, že zde jde o životní styl jihomoravských venkovanů, kteří jsou dnes jediným voličským garantem další politické existence lidové strany. Každý sklípek, z něhož se v každé vesnici prodává víno, by se stal daňovým skladem pod pravidelnou kontrolou celníků a dojít si do sklepa s demižónem pro pár litrů na posezení s přáteli by se stalo úředním, daňově kontrolovaným úkonem. To je pro jihomoravské vinaře zřejmě daleko útrpnější než samotné placení nějaké daně, na níž si bezpochyby bezproblémově vydělají. A nutno uznat, že těch daňových skladů by vzniklo opravdu hodně. Mnohonásobně více, než je třeba malých pivovarů, které samozřejmě v normálním daňovém režimu fungují a nadále fungovat budou. A jejich majitelé to zcela správně budou považovat za nechutnou diskriminaci.
Nicméně bez lidovců by tato koalice neexistovala, a tak to dopadlo, jak dopadlo. Každopádně takto úspěšně třeba ODS své voličské jádro v podobě živnostníků neubránila. Zvýšení plateb povinného minimálního důchodového pojištění je asi největší ranou do rodinného rozpočtu, jež na různé skupiny obyvatelstva dopadne. Snad kromě malé, zhruba jednoprocentní skupiny zaměstnanců s hrubým platem mezi zhruba 120 a 160 tisíci měsíčně, které postihne lidovecká a starostenská péče o progresivitu daně z mezd zvýšením sazby z 15 na 23 procent. Lidé s vyšším platem platí 23 procent už dávno. Mimochodem u nových plátců jde také z velké části o voliče ODS.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
