Ten druhý Vyšehrad. Proč se středoevropské politické uskupení jmenuje právě po maďarském Visegrádu?
Pevnost nad maďarským městečkem Visegrád je symbol střední Evropy už po stovky let. Nese v sobě jak tradici sjednocování a spolupráce sousedních národů, tak i válečné a mocenské otřesy, jimiž region v bouřlivých dějinách prošel. Proč je synonymum pro středoevropský prostor právě tento kopec nad Dunajem?
Visegrád (česky také Vyšehrad) je malá obec na severu Maďarska u slovenských hranic, necelých 40 kilometrů od Budapešti. Staví v ní i vlaky z Prahy a Brna jedoucí do maďarské metropole. Ve Visegrádu žijí necelé dva tisíce obyvatel, nad městem se tyčí stejnojmenná pevnost. Povědomost názvu není náhodná – slovo Visegrád je maďarská variace na Vyšehrad, a je tedy slovanského původu.
V4 ZE STŘEDOVĚKU
První zmínky o městě Visegrád pocházejí ze začátku 11. století. Pevnost na kopci nad ním nechal postavit v polovině 13. století uherský panovník Béla IV. Mezi 14. a 15. stoletím bylo 85 let hlavním městem Uherského království. A právě v této době se zde odehrálo přelomové setkání. V listopadu roku 1335 se na hradě Visegrád sešli panovníci tří středoevropských zemí: český král Jan Lucemburský, polský Kazimír III. a uherský Karel I. Robert. Po dvou týdnech jednání podepsali Visegrádskou smlouvu (česky Vyšehradská smlouva). Tou se vyřešil tehdejší mocenský svár: polský královský titul totiž od dob Václava II. náležel českým králům a mezi Polskem a Českem se kvůli tomuto nesouladu schylovalo k válce. Nakonec díky iniciativě Karla IV., tehdy ještě moravského markraběte, došlo k dohodě, která zněla takto: Jan Lucemburský se vzdal titulu polského krále a získal za to výměnou vládu nad Slezskem, a navrch 20 tisíc kop českých grošů. Dohoda byla nejprve předjednána v Trenčíně a následně uzavřena a podepsána právě ve Visegrádu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
