Afghánští tlumočníci (na snímku je to ten se začerněnou tváří), kteří pracovali pro českou armádu před lety, odmítlo Česko přijmout. Nikdo jim totiž neudělal bezpečnostní prověrku.

Afghánští tlumočníci (na snímku je to ten se začerněnou tváří), kteří pracovali pro českou armádu před lety, odmítlo Česko přijmout. Nikdo jim totiž neudělal bezpečnostní prověrku. Zdroj: Archív

Afghánští tlumočníci pomáhali českým vojákům při různých příležitostech. Jinak by v Afghánistánu nemohla někdy naše armáda fungovat.
Afghánští tlumočníci pomáhali českým vojákům při různých příležitostech. Jinak by v Afghánistánu nemohla někdy naše armáda fungovat.
Někteří tlumočníci byli před lety velmi ceněni. Dnes u nás skoro nikoho nezajímají.
3 Fotogalerie

Pomocníci Čechů zapomenuti u Tálibánu. Pracovali pro naší armádu, teď se v Afghánistánu bojí o život

Tomáš Vlach

Česko před dvěma lety odvezlo za dramatických okolností z Afghánistánu na dvě stovky lidí, mezi nimi i Afghánce, kteří tam pro náš stát pracovali zejména jako vojenští tlumočníci. Řada dalších se ale na palubu evakuačních letadel nedostala, přestože se o to snažili ze všech sil. Teď se bojí o své životy a prosí český stát, aby jim pomohl, když oni v rizikových situacích dlouhá léta pomáhali jemu. Česko se k nim ale nechce znát – evakuace z Afghánistánu je už prý uzavřená věc.

Jsme čtyři spolužáci z vojenské akademie v Brně, pracovali jsme pro českou armádu a všichni se teď musíme skrývat, říká mi přes aplikaci Whats­App Kais, jeden z bývalých afghánských tlumočníků našich jednotek v této zemi. Tři z nich mají podobný osud. V roce 1983 je vyslali na studium do komunistického Československa, aby se tu stali důstojníky Afghánské lidové armády, bojující po boku sovětských jednotek proti domácím povstalcům, takzvaným mudžáhedínům.

Kais i jeho kolegové Sabur a Enajatullo (jména jsou z bezpečnostních důvodů změněna) dostudovali v roce 1989 školu, která se tehdy jmenovala Vojenská akademie Antonína Zápotockého (VAAZ) a sídlila v Brně. Nevnímali komunismus jako zlo, vzdělanější Afghánci z měst brali sovětskou okupaci podobně jako později tu západní, protože podle jejich vnímání přinášela do zaostalé země pokrok – emancipaci žen, vzdělání pro široké vrstvy, pokrokové metody v zemědělství, silnice, průmysl…

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!