Nová éra hubnutí: Zázračná injekce, která doplní Ozempic. Zastaví epidemii obezity?
Pomáhají obézním pacientům, ale také je zneužívají zdraví, aby zhubli. Moderní přípravky na hubnutí v injekci zažívají boom. Je v nich skutečně budoucnost? Nebo mají až moc velká rizika? Téma popsala v Reflexu letos v srpnu reportérka Lenka Matoušková, její článek nyní odemykáme všem čtenářům ve výběru nejzajímavějších témat roku.
K lékům jako Ozempic pro diabetiky nebo Saxenda pro obézní i bez cukrovky přibude od září v Česku další přípravek s novou látkou – tirzepatid. Tyto léky nejsou určeny pro „hubnutí do plavek“ a užívání mimo indikace je riskantní, obézním ale pomáhají zcela zásadně. A podle posledních studií navíc účinkují nejen na snižování hmotnosti, ale pomáhají omezovat rizika srdečních nemocí. Odborníci hovoří o zlomu v léčbě celosvětové epidemie obezity. Bude možné léčit ji dlouhodobými léky stejně jako třeba vysoký krevní tlak? Podle šéfa České obezitologické společnosti Martina Haluzíka ano. Bez systémových změn to ale nepůjde.
Roky jsem přibírala a nemohla zhubnout. V průběhu pěti let jsem nabrala 18 kilo. Vadilo mi to nejen kvůli vzhledu, nevešla jsem se do oblečení, ale také proto, že jsem nemohla dělat aktivity, na které jsem byla zvyklá, zadýchávala se. Zkoušela jsem všechno možné, ale nic nefungovalo. Když se roky snažíte a nic se neděje, tak člověk ztrácí motivaci, popisuje jedenačtyřicetiletá Jana A. svůj boj s kily navíc. S nimi podle dat bojuje většina Čechů.
Přes šedesát procent lidí má nadváhu, obezitou trpí každý čtvrtý. Zhubnout přirozenou cestou, úpravou jídelníčku a cvičením je nejzdravější řešení. To ale nemusí fungovat u každého. Podobně jako u paní Jany. Když se dostala na váhu 88 kilogramů a hubnout se jí stále nedařilo, vyhledala lékaře. Po vyšetřeních se dozvěděla, že s jejím metabolismem si sama s hubnutím neporadí.
„Pan doktor mi řekl, že můj metabolismus z devadesáti procent nefunguje tak, jak by měl. Že i kdybych jedla třeba jen jablko denně, tak bych nezhubla. Měla jsem už obezitu, i když ne nijak extrémní. Ale vzhledem k tomu, že jsem v dětství měla zdravotní problémy, jsem bezdětná, tak mi pan doktor řekl, že by to celé mohlo dojít do extrému a že je lepší začít se včas léčit,“ popisuje.
Dostala lék v injekci, jenž pomáhá navodit pocit sytosti. Bere ho už téměř dva roky. „Najednou to šlo, za rok jsem se dostala na 70 kilogramů. Ten lék vám vlastně upraví metabolismus a ,nakopne ho‘. Samozřejmě musíte dodržovat nějaký jídelníček a pohyb, chodila jsem i k výživové poradkyni. Na začátku jsem úplně ztratila chuť k jídlu, což také samozřejmě není dobře, ale po čase se to upravilo. Pomohlo mi, že jsem neměla chuť si dát něco navíc mimo jídelníček. Prostě jsem jedla, co jsem měla napsáno, a neměla jsem chuť na nic navíc, třeba na zmrzlinu nebo na sladké. Teď to užívám spíš ve vlnách, s nižší dávkou a v podstatě si udržuji váhu,“ říká pacientka. Právě těmto lidem, jimž se přirozeným způsobem snížit váhu nedaří, mohou nejmodernější léky na hubnutí pomoci.
Jak léky fungují?
Saxenda, Ozempic, Wegovy, Zepboud, Mounjaro. To jsou obchodní názvy nejmodernějších „zázračných injekcí“, které pomáhají lidem zhubnout tak, jak ještě před lety nebylo možné. V Česku jsou dostupné první dva přípravky. Ozempic je určený primárně pro diabetiky s obezitou, Saxendu, již užívá i paní Jana, mohou lékaři předepsat i obézním bez cukrovky. Už u těchto přípravků lékaři v praxi vidí u pacientů pozitivní efekty. Na podzim by i u nás měl být dostupný další. „Čekáme tirzepatid, což je jedna ze dvou látek, o nichž se mluví nejvíce. Je to lék, který má dosud nejvyšší účinnost, pokud jde o snižování hmotnosti a zlepšení kompenzace cukrovky. U nás by se měl objevit nejdřív pro obézní diabetiky,“ říká předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP a přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík. Po Mounjaru (látka tirzepatid) by mohl v budoucnu přijít i na český trh také lék Wegovy (látka semaglutid), který by mohla užívat širší skupina pacientů.
A jak tyto látky na hubnutí fungují? Obě napodobují hormon produkovaný žaludkem, jenž říká mozku, že je člověk sytý. Právě ten totiž u některých lidí nefunguje vždy dostatečně. Tyto léky tak u nich navozují pocit sytosti a snižují pocit hladu. Semaglutid působí přes jeden hormon, a tirzepatid dokonce přes dva střevní hormony. A kromě toho mají i další účinky, kvůli nimž lékaři mluví o zlomu.
„Pacienti, kteří jsou léky léčeni, mají snížený výskyt srdečního infarktu, cévních mozkových příhod či srdečního selhání. Další významný efekt je například u jaterní steatózy (hromadění tuku v játrech; poznámka redakce). Pacienti s obezitou mají zvýšený obsah tuku v játrech, který se velmi obtížně snižuje. Nemáme na to žádný lék a ukazuje se, že zřejmě semaglutid i tirzepatid budou mít výborný efekt. Pak je tam celá řada dalších pozitivních efektů, snížení krevního tlaku, zlepšení hladin tuků v krvi a některé předběžné studie ukazují, že by tyto léky dokonce mohly působit i neuroprotektivně, to znamená, že by mohly chránit například před demencí nebo před neurodegenerativními onemocněními. První studie s lékem na snižování hmotnosti semaglutidem u nediabetiků ukázala snížení kardiovaskulárních komplikací o 20 procent. U dřívějších antiobezitik jsme neměli důkaz o tom, že by kromě hmotnosti snižovala také srdeční či jiné komplikace. Tato studie SELECT je proto zcela přelomová. V neposlední řadě má ještě semaglutid teď relativně nově studii, která ukazuje, že chrání proti diabetickému onemocnění ledvin,“ popisuje šéf obezitologické společnosti.
A jak pomáhají se samotným hubnutím? U pacientů bez cukrovky ukázala data snížení váhy při užívání semaglutidu o 16 až 17 procent, s tirzepatidem až o 20. U diabetiků jsou čísla kolem 12 až 15 procent. „Pacienti, kteří mají cukrovku, vždy hubnou o něco méně. V každém případě jsou ty poklesy zásadní. Když si představíte, že člověk s váhou 100 kilogramů zhubne na 80 kilo, je to skutečně posun o několik kategorií. Účinnost těchto léků je ve srovnání s tím, co bylo dostupné předtím, obrovská. A ty další pozitivní účinky jsou něco nevídaného. Kdybyste se mě zeptala před 10 lety, jaký by měl být ideální lék na hubnutí, tak by to byl tenhle,“ říká Martin Haluzík.
A jak léky užívat? Dnes je mohou specialisté předepsat podle jasně daných kritérií té či oné látky buď obézním, nebo obézním s cukrovkou druhého typu. Podle Martina Haluzíka se mohou nasazovat v principu podobně jako u jiných chronických nemocí. „Není pravda, což se občas někde píše, že si pacienti na tyto léky navyknou. Samozřejmě souhlasím s tím, že ideální způsob hubnutí je přirozený, ale devadesát procent lidí tímto způsobem nezhubne. A je také otázka, jak dlouhá by ta léčba měla být. Pacienti, jimž předepisuji lék pro indikaci obezity, tedy Saxendu, se mě ptají, jak dlouho to budou brát. Je to vlastně nesmyslná otázka. U vysokého krevního tlaku se takto neptají, prostě chápou, že mají vysoký tlak, a když budou brát léky, tak se jim sníží. U obezity by to mělo být stejně. Ve chvíli, kdy pacient lék vysadí, ten efekt už tam nebude. I když existuje malé procento pacientů, kteří jsou schopni upravit svůj životní styl natolik, že po vysazení sníženou váhu bez léku udrží. Ale to je tak pět deset procent. Takže ideální je brát lék dlouhodobě v nějaké udržovací dávce,“ popisuje lékař.
Zneužívání a rizika
I když jde o léky na předpis, dostávají se k nim lidé, kteří obezitou netrpí. Tak jako u mnoha jiných přípravků načerno od známých nebo přes internet. Populární nejsou jen u zahraničních celebrit. U Ozempiku začaly zásoby mizet i v Česku a nedostávalo se ho pro pacienty, kteří lék opravdu potřebují. Ministerstvo zdravotnictví už kvůli tomu omezilo předepisování množství dávek i takzvané off-label použití, tedy mimo indikaci. Lékaři zdůrazňují, že tyto léky zdravým lidem, kteří chtějí třeba jen zhubnout do plavek, nepatří. Studie jejich účinků se totiž prováděly jen u lidí s nadváhou a obezitou. Pro ně by měly být účinné a bezpečné, pro ostatní data nejsou. A co vedlejší účinky u pacientů, již léky užívají? Podle Evropské lékové agentury by je pacienti měli vysadit před operací, protože léky zpomalují proces trávení a hrozí riziko, že by operovanému mohla v žaludku nějaká potrava zůstat. Vědci zkoumají také míru rizika náhlého oslepnutí, k němuž po užití léků Ozempic a Wegovy u některých pacientů došlo. Podle odborníků je ale počet těchto případů příliš malý a s ohledem na to, že diabetici jsou obecně náchylnější k problémům se zrakem, se z toho zatím nedají vyvozovat smysluplné závěry.
U Ozempiku se také v Evropě objevily padělky. Ty mohou být velkým hazardem se zdravím. „V padělcích léčiv může být obsah účinných látek i několikanásobně překročen, nebo naopak v nich účinná látka zcela chybí. Diskutabilní je pochopitelně i kvalita padělaných léčiv, jelikož mohou obsahovat, a zpravidla i obsahují, nejrůznější příměsi. Padělek tak může ohrozit nebo i poškodit zdraví pacientů,“ upozorňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Je to lék na předpis, který má své nežádoucí účinky. Určitě to není něco, co by si kdokoliv mohl koupit v lékárně jako nějaký potravinový doplněk. Ale nemyslím si, že existuje nějaký zcela účinný způsob regulace než to, že se populace bude vzdělávat, že bude vědět, že může mít nežádoucí účinky, zvlášť v kombinaci s nějakou jinou diagnózou. Například lidé, kteří měli někdy zánět slinivky, by ten lék mít neměli,“ říká Martin Haluzík.
Paní Jana se nesetkala s vážnějšími vedlejšími účinky, v první fázi si ale stěžovala na velkou nechuť k jídlu. „Já jsem zpočátku teda měla opravdu velkou nechuť k jídlu, což mi říkal pan doktor, že přejde, a postupně přešlo. A ráno takový pocit pálení, sucha v krku,“ popisuje paní Jana.
Léčba za tisíce
I když lékaři hovoří o průlomu v léčbě, je to léčba, za niž si pacienti také dost zaplatí. Pojišťovny plně proplácejí jen Ozempic pacientům s komplikovanou cukrovkou, kteří mají současně obezitu druhého stupně. Někteří dosáhnou na částečnou úhradu, při níž doplácejí zhruba 1200 korun. Jiní, jako paní Jana, si lék hradí sami – tři až čtyři a půl tisíce měsíčně podle předepsaných dávek. Jestli se to změní a jak to bude s dalšími léky, které mají přijít, zatím není jasné. U Mounjara se zatím o úhradě jedná. Obezitologové bojují za to, aby byly tyto léky přístupné a hrazené více pacientům. „Bude velký pokrok, pokud ty léky budou indikovány pro obézní pacienty dříve, než dostanou diabetes. Pokud jim pomůžeme zhubnout,
tak tu nepříznivou situaci oddálíme. Dnes, když se nakonec k diabetu dopracují, tak jim pojišťovna uhradí podstatnou část nákladů. Už ale nehradí to, co by mu mohlo předejít. To není rovný přístup. Chápu, že náklady pojišťoven by se zvýšily enormně, pokud by to měli dostat všichni obézní, protože jich je v Česku opravdu hodně. Ale dala by se určitě vybrat širší skupina vhodných pacientů. Nepochybně zafunguje i konkurence firem, které na vývoji těchto léků usilovně pracují,“ říká lékař Obezitologického centra Všeobecné fakultní nemocnice Petr Sucharda.
Česká obezitologická společnost teď finalizuje Národní program pro prevenci a léčbu obezity. Ten má obsahovat i návrh nového systému na úhrady těchto léků a systémových změn. Plán ale musí nejdřív schválit ministerstvo zdravotnictví a otázkou bude, jak se k tomu postaví zdravotní pojišťovny. „U cukrovky se ví, že to je chronické onemocnění a s dobrou léčbou se předejde komplikacím a v konečném důsledku se systému ušetří peníze. Jenže obezita má v tomhle velké zpoždění. Ale věřím, že i u ní se postupně posuneme k tomu, že léky budou k dispozici nejen za úhradu pacientem, ale u vybraných skupin také zdravotní pojišťovnou,“ míní Martin Haluzík.
Vzhledem k tomu, že se obezita v Česku týká 25 procent lidí a přes polovinu Čechů má nadváhu, tak by plná úhrada znamenala velký zásah do rozpočtů zdravotních pojišťoven. Jak s tím kalkulují? Podle VZP se to u těchto léků, a zejména nejnovějšího Mounjara, jenž přijde, ještě nedá hodnotit. „VZP ČR reflektuje přínos v léčbě obezity, který tyto léčivé přípravky přinášejí. Nicméně pro to, aby byla Státním ústavem pro kontrolu léčiv stanovena úhrada, je nezbytné doložení a posouzení klinické evidence, farmakoekonomických podkladů v rámci správního řízení a splnění legislativních podmínek. S ohledem na to, že u nových léčivých přípravků dosud nebylo požádáno o stanovení úhrady, nelze v tuto chvíli predikovat výši finančního objemu spojeného se zavedením této léčby,“ říká mluvčí VZP Viktorie Plívová. Nevylučuje, že by v budoucnu mohly být třeba tyto léky součástí příspěvků v rámci preventivních programů. Bude ale záležet na tom, jaké podmínky stanoví zákon a jak vše nakonec propočítá sama pojišťovna.
„Já si myslím, že je důležité to posuzovat u každého individuálně. U lidí s velkou obezitou si myslím, že je na místě, aby jim pojišťovna pomohla. Ale pro mě, když normálně pracuji, tak to měsíčně je suma, kterou jsem schopna zvládnout. Jím méně, takže zase míň utratím za jídlo. Je to jedno s druhým, ale to, že mi to opravdu pomohlo, mně za ty peníze stojí. Podle mě by to mělo být dostupné pro víc lidí, protože to pomáhá,“ přidává svůj pohled pacientka Jana.
Revoluce v léčbě obezity?
Ať už to s úhradami dopadne jakkoliv, odborníci ve světě mluví o éře revolučních léků, které změní léčbu obezity. A to se vyvíjejí další. Například společnosti Pfizer nebo Roche chtějí k injekčně podávaným lékům přinést konkurenci v podobě tablet, kterou vyvíjejí. Může s přípravky opravdu přijít zásadní změna v léčbě této civilizační nemoci? Dosavadní programy a snahy o prevenci tuto epidemii zastavit nedokázaly. Podle pojišťoven, ministerstva i lékařů medikamenty pomohou, je ale nutný komplexní přístup. Zaměřit se na včasnou léčbu. Lékaři bojují i za posílení vzdělávání v obezitologii pro lékaře jiných odborností. A také za možnost získat předpis i u praktika. „S ohledem na to, jak je obezita závažným a v populaci rozšířeným problémem, bychom byli určitě pro to, aby bylo možné tyto léky, samozřejmě za jasně daných podmínek, předepisovat i v primární péči,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.
A co plánuje samo ministerstvo zdravotnictví? Zatím není moc konkrétní. Uvedlo jen obecně, že se chystá na jednání s obezitology a že i v případě léků na obezitu vyjde z doporučení odborníků. „Terapie tohoto onemocnění je komplexním problémem. Kromě farmakologického ovlivnění nemoci je úprava životního stylu nedílnou součástí léčby,“ dodává za ministerstvo mluvčí Ondřej Jakob. I lékaři varují před tím, aby lidé nabyli dojmu, že jsme na cestě k zázračné injekci či pilulce, která zatočí s kily bez jejich dalšího přičinění. Doufají ale, že účinné léky pomohou více vnímat obezitu jako nemoc, jež si zaslouží komplexní léčbu.
„Podle mě bude budoucnost léčby obezity stejná jako léčba krevního tlaku. Nejdřív režimová opatření v jídle, fyzická aktivita, a když to nestačí, léky, které pacient bere dlouhodobě. Nejvíc profitovat by z nich mohli lidé ve středním věku, kteří ještě nemají komplikace a mohou jim předejít. Ale i mladí pacienti, studie ukázaly pozitivní efekt i u teenagerů. Avšak vždy v kombinaci s komplexní prevencí. Léky samy o sobě nebudou stačit. Podpora pro pacienty by měla být širší. Nejen od lékaře, nýbrž také nutričního terapeuta, psychologa. A velkou roli by v obezitologii měla hrát i telemedicína, v motivaci chytré aplikace pro zvýšení fyzické aktivity a podobně. Investice do léčby obezity musí být daleko komplexnější než investice do zaplacení léků,“ míní Martin Haluzík.
Článek vyšel č. 32/2024:
