Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ČTK / Šálek Václav

Buchert: Slovensko stále hledá svou národní identitu. Někteří politici toho zneužívají

Viliam Buchert

Zdá se vám, že někdy nerozumíte tomu, co a proč říkají někteří lidé na Slovensku? Totéž pociťuje i mnoho Slováků, protože hledání identity národa pokračuje. A když se do toho vloží politici, bývá zle.

V červenci roku 2018 se tehdejší nezařazená poslankyně slovenské Národní rady (parlament) Martina Šimkovičová chystala s dalšími kolegy na okupovaný Krym. Skupina tvrdila, že „jede na Krym prověřit stav demokracie a dodržování lidských práv, protože práva jsou možná porušovány na Ukrajině, ne na Krymu“. Delegace pak v srpnu skutečně na Krym odjela. Ale bez Šimkovičové. O několik týdnů později získala na Slovensku licenci nová zpravodajská internetová televize Slovan. Ve vysílání se diváci dozvídali vše, co zaujalo milovníky konspiračních teorií, šířeny byly proruské narativy a slovenský národovecký konzervativní pohled na svět. Jednou z moderátorek televize byla blonďatá Šimkovičová, která se stala hvězdou dezinformační scény. Kdo ale televizi platí? Několikrát se objevilo, že to mohou být Rusové. Že by odměna za Krym a další lži, které nahrávají Putinovi? 

Dnes je Martina Šimkovičová ministryní kultury a v poslední době „čistí“ různé instituce, od národní galerie přes národní divadlo až po dnes už státní Rozhlas a televizi Slovenska. Česko ji objevilo až v říjnu loňského roku, kdy napsala dopis ministru kultury Martinu Baxovi, ve kterém připomněla, že otec prezidenta Masaryka byl Slovák a že náš někdejší stát se jmenoval První česko-slovenská republika. Kritici se političce smáli za to, že dopis je nevalné kvality a prý název někdejší země je gramatická chyba. Ze slovenského pohledu ale není. Tak to některé slovenské kruhy i historici píší, je to letitý odraz jejich vymezování a hledání čehokoli slovenského ve všem. 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!