Mojmír Hampl: Umíme šlápnout na brzdu, ale už ne zatáhnout za ruční

Návrh rozpočtu na příští rok se setkal s ­ostrou kritikou kvůli výši schodku a nízkému snižování deficitu. Vy jste býval dost kritický, ale nyní vystupujete smířlivěji. Čím to je?

Schodek bych rád viděl samozřejmě mnohem nižší. Ale zaznamenal jsem i kritiku, že v řadě položek je málo peněz a mělo by se tam přidávat. Shodou okolností jsem nicméně nezaznamenal žádný typ argumentace, že by se měly zvýšit daně. A v tomhle žijeme pořád. Rámuje to vlastně celou debatu o rozpočtu, takže to, co cítím, není smířlivost. Já bych řekl, že to je prostě respektování toho, co říká upravený zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V roce 2022 a pak částečně 2023 jsme měli velkou rozepři s ministerstvem financí ohledně toho, jaké strukturální saldo, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji bez vlivu hospodářského růstu či poklesu, je maximálně přípustné podle platného zákona.

Ten zákon byl ale tehdy zrušen.

V covidu byla pravidla rozpočtové odpovědnosti nejdřív změkčena, pak úplně vypnuta. To se stalo nejenom u nás, ale v celé EU. My jsme potom hledali cestu nazpátek k zdravému hospodaření. A já oceňuji, že tato vláda skutečně vytvořila a do zákona prosadila konkrétní čísla maximálních deficitů pro příští roky.

Shodou okolností tohle opatření vůbec nikdo nerozporoval v celé debatě o konsolidačním balíčku, což mě dost překvapilo, protože jde o čísla, která zavazují i budoucí vlády. A to, co říkám, a vy to berete jako smířlivost, je, že ten rozpočet je v mezích čísel, jež byla schválena do zákona. Neznamená to, že budeme mít příští rok zdravé veřejné finance, ale ten rozpočet je v mezích zákonem nakreslené ­dráhy.

A pokud budeme tu dráhu dál držet, tak máme šanci za nějakou dobu ty zdravé veřejné finance mít, což je mnohem lepší než nic, byť je to horší než ideál.

V roce 2022 jsme se hodně bavili o tom, že Česko je černá ovce, má nejhorší rozpočet v EU a hodlá ho také napravovat nejpomaleji v celé Evropě. Ale nyní patříme mezi ty lepší.