Česká republika je jednou z mála evropských zemí, která má vězení pro dlužníky.

Česká republika je jednou z mála evropských zemí, která má vězení pro dlužníky. Zdroj: fotomontáž Jan Ignác Říha

Podle Daniela Špačka a Elišky Mrázkové z Jiřic řadě  nováčků stále častěji vadí i to, že nesmí ve službě používat své mobilní telefony. Oni si zvykli.
Podle ředitele Zdeňka Hermana v Jiřicích situaci  zvládají jen díky výpomoci pracovníků z jiných věznic
Simon Michailidis, generální ředitel Vězeňské služby ČR
V Českých věznicích je teď přes 19 500 vězňů, což je celkově 97 procent kapacity. Některé konkrétní typy jsou i nad maximem.
4 Fotogalerie

Krize za mřížemi: Dozorců je málo, vězňů příliš. Jak dlouho ještě zvládnou věznice tlak?

Lenka Matoušková
Barbora Prchalová

Podstav, stres a přeplněné cely. Počty vězňů v Česku rostou a věznice dál čelí personální krizi. Chybí jim asi tisíc lidí, ti současní slouží náročné směny a přesčasy. Celkový počet odsouzených ve věznicích se navíc letos vyšplhal téměř ke dvaceti tisícům. Letní zvýšení příplatků částečně stabilizovalo situaci a odvrátilo hromadné odchody zaměstnanců, ale problém zcela nevyřešilo. Stát počítá i se zvýšením platů a úpravou trestů ke snížení počtu vězňů. Věznice ale volají po komplexnějších změnách vězeňského systému. Sehnat lidi ochotné v něm pracovat je stále složitější nejen kvůli penězům. Proč a jak se pracuje za mřížemi?

Na jedné straně budova s mřížemi v oknech a vysokým plotem s ostnatými dráty a vedle nižší plot a takzvaná otevřená věznice se zahradou, zvířaty a volnějším režimem. Vězeňský areál v Jiřicích má víc typů výkonu trestu. V režimu s vysokým zabezpečením má teď největší nápor vězňů. Je tu plno. To ale neplatí o zaměstnancích. Jiřice mají podstav 30 lidí, dalších šest má ještě letos odejít. Proto jim jezdí pomáhat kolegové odjinud. Jako strážný Antonín, který má zrovna službu v areálu na dvoře. „Jsem z pardubické věznice, ale přesunuli mě na dva měsíce sem, do Jiřic. Je to složité, protože mám doma malé dítě, ale když jde jen o dva měsíce, dá se to vydržet,“ popisuje.

Vězeňský den

Do věznice přijíždíme po deváté hodině, režim dne tu ale vězňům začíná mnohem dřív a dozorcům ještě dřív. Do služby přicházejí před šestou ráno. V denní směně jich je na celou věznici s osmi sty odsouzenými jedenáct, na noční směně bývá osm dozorců. „V části, kde je 550 vězňů, je na denní službě pět dozorců. Většinou máme jednoho vychovatele na šedesát odsouzených plus inspektora dozorčí služby, který je prodlouženou rukou vedoucího a zástupce. A příslušnici operačního střediska, která koordinuje s dozorci denní režim dne,“ popisuje vedoucí oddělení výkonu trestu Daniel Špaček.

„Operační si hlídá všechny vstupy, má přehled o pohybu v budově, kdo přijde a vyjde,“ doplňuje dozorkyně Eliška Mrázková.

Po ranním předání služby a přepočítání odsouzených dozorci ráno řeší odchody vězňů do práce, logistiku obědů, návraty z práce, vycházky, všechny jejich cesty k lékaři nebo třeba s vychovatelem pro balík. Musí mít přehled o každém pohybu každého odsouzeného. „Musíme oddělovat vězně, pracující mimo věznici, od těch, co pracují uvnitř. Jednak proto, že odsouzení se mezi sebou snaží obchodovat různými nepovolenými způsoby, ale i proto, že vězni pracující venku často slouží na směny a potom musejí dodržovat nějaký spánek, tak aby se navzájem nerušili. O tom všem musí mít dozorce přehled,“ říká vedoucí Daniel Špaček. Jako každý čtvrtek je den ještě o něco náročnější, protože probíhají i pravidelné eskorty vězňů. „Hodně záleží na pozornosti zaměstnanců, tady musíte být neustále ve střehu,“ vysvětluje Daniel Špaček.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!