Ilustrační koláž

Ilustrační koláž Zdroj: fotomontáž Jan Ignác Říha

Rodiny vyhoštěných ruských diplomatů v Praze v květnu 2021
Šéfka komunistů Kateřina Konečná šíří ruské narativy
2 Fotogalerie

Chceš být Čech? Tak nebuď Rus. Dokáže naše legislativa rozlišit mezi špiony a disidenty?

Barbora Prchalová

Pokud chtějí Rusové české občanství, budou se muset vzdát toho ruského. Počítají s tím pozměňovací návrhy zákona Lex Ukrajina VII, jejž vytvořili zástupci hnutí STAN. Na zákaz dvojího občanství pro Rusy se ale snesla kritika kvůli tomu, že některá potvrzení k žádosti lze údajně sehnat pouze osobně v Rusku, což by mohlo ublížit kritikům režimu, či že by pak Rusko mělo vliv na občanství lidí, kteří chtějí žít v Evropě.

Zákon Lex Ukrajina VII primárně obsahuje opětovné prodloužení dočasné ochrany, jež momentálně platí do března 2025, ukrajinským uprchlíkům na další rok. Zároveň by umožňoval běžencům z Ukrajiny, kteří nečerpají dávky a jsou ekonomicky soběstační, zažádat o běžný pobytový status místo dočasné ochrany. Jenže pozměňovací návrhy počítají ještě s jednou novinkou: pokud Rusové chtějí žádat o české občanství, musí se nejdříve vzdát toho ruského. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro Reflex uvedl, že návrh považuje za nezbytný z hlediska posilování vnitřní bezpečnosti.

„Se státním občanstvím ČR je totiž například spojena možnost přijetí do služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů, výkonu státní služby na některých místech nebo branné povinnosti. S tím pak souvisí možný přístup k citlivým, či dokonce utajovaným informacím, které mohou přímo souviset s otázkami vnitřní i vnější bezpečnosti České republiky. Bezpečnostní situace tak vyžaduje, abychom reagovali i na zvýšený počet žádostí občanů Ruska o naše státní občanství,“ sdělil Rakušan.

Předkladatel návrhu, poslanec Martin Exner (STAN), po­dotkl, že Rusko nevede pouze válku na Ukrajině, ale zároveň i asymet­rickou hybridní válku v Evropě. Připomněl například červencový incident, kdy se žhář z Kolumbie pokusil zapálit autobusy v pražském depu s tím, že měl být najatý přes aplikaci Telegram, IP adresa najímatele pak měla být z Ruska.

„Rusů je tu kolem 40 tisíc, mají velice různé postoje k ruské agresi na Ukrajině a k Západu. Na jedné straně jsou tu disidenti, na druhé Putinovi příznivci s nekalými úmysly. Chceme v této bezpečnostní situaci eliminovat rizika, i když nejostřejší agenti budou mít krytí falešnými pasy. Část té komunity si užívá pohodlí a bezpečí Západu, ale nejsou to demokraté, kteří by podporovali Ukrajinu a náš režim. Chceme tedy mít filtr a zabránit, aby se tu vytvářela komunita s ruským občanstvím, jež je proputinovská. Českému občanu totiž nemůžete jeho občanství už pak nikdy odebrat,“ přiblížil Exner.

Předkladatel návrhu i ministr upozorňují, že tato povinnost se nebude týkat osob, které v Česku získaly azyl nebo jsou významným přínosem z vědeckého, vzdělávacího, kulturního, sportovního hlediska či humanitárních důvodů. Zároveň bude platit pouze po dobu trvání konfliktu na Ukrajině do normalizace česko-ruských vztahů.

Kromě disidentů by měly bez problému dvojí občanství dostat třeba děti, jež mají jednoho rodiče z Česka a druhého z Ruska. „Ruští občané tu stále mohou žít na dočasný či trvalý pobyt. Nikdo je nikam nevyhazuje, nic jim nevyčítá, můžou tu pracovat, ženit se, kupovat pozemky, majetky, prostě cokoliv. Akorát nemůžou volit a být voleni, ucházet se o místo v armádě, policii, ve službách a podobně,“ podotkl Exner.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!