Stárnoucí Česko: Porodnost atakuje historické minimum. Proč vidí mladá generace rodičovství jinak?
Počty narozených dětí dál prudce klesají. Data ukazují, že by letos měla úhrnná porodnost v Česku klesnout pod loňský stav 1,45 dítěte na ženu. Podle odhadů by se tak mohlo narodit jen okolo 82 tisíc dětí. Stát dál řeší různé varianty opatření na podporu rodin stejně jako plány na posílení zdravotní a sociální péče kvůli rostoucímu počtu seniorů v populaci. Jenže mezi třicátníky, takzvanými mladými mileniály, stejně jako u generace Z je stále více slyšet i to, že děti neplánují bez ohledu na to, jaké podmínky jim stát nabídne. Pro mnohé už nejsou hlavním smyslem života a umějí si představit život bez nich. Jak silný hlas to je a co do budoucna může přinést?
Mám děti ráda, pohlídám je, ale potom jsem ráda, že je můžu vrátit jejich rodičům. Neumím si představit, že bych teď měla dítě, nejsem schopna mateřství obětovat svůj život, popisuje jedenatřicetiletá Lucie důvody, proč se do role rodiče nijak nehrne. Vlastně si není jistá, jestli někdy chce být mámou. Nemá partnera, to ale podle ní není ten důvod. „I kdybych měla stálý vztah, cítila bych to, myslím, podobně. Občas přemýšlím, co všechno bych s dítětem musela obětovat, jaké bych k tomu měla prostředí, a třeba pokud jde o výplatu, tak si neumím představit, že bychom finančně vyšli. Já bych nechtěla být celou dobu na mateřské a v mé práci není dětská skupina. Ale těch důvodů je víc. Ráda si plánuji čas podle sebe. Jsem ráda, že si můžu po práci odpočinout, jít s kamarády na večeři nebo jet na dovolenou, kdy chci. Možná si spousta lidí řekne, že se starám jenom sama o sebe, ale nemyslím, že je na tom něco špatného,“ míní Lucie.
Děti později, nebo vůbec?
Lucie však připouští, že svůj postoj možná změní. Jen nepatří k ženám, které vždy braly děti za hlavní smysl života. „Nemůžu říct, že děti nebudu chtít nikdy, ale teď na ně nejsem připravená,“ vysvětluje.
Stejně stará Dominika je ve vztahu už dlouho a letos se s partnerem vzali. Mít nebo nemít děti řešili už před svatbou, ani jeden si ale nebyl jistý, jestli je chce. Teď to začínají zvažovat. „Manžel by měl děti úplně bez problémů, pokud by nemusel řešit finance. U mě je to jiné, mám z mateřství strach po tělesné, psychické i společenské stránce. Nevím, jak to ovlivní mou kariéru, kontakty a zda zvládnu být doma jen s dítětem. Mám obavy, že budu osamělá a jestli budu dobrá matka. Určitým způsobem mě stresuje zodpovědnost za lidský život, nevím, jestli ji unesu. Takže dnes, když se mě někdo zeptá, říkám ano, ale ne teď,“ říká Dominika.
Rodičovství v průzkumech
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
