Steigerwald: Rusové nám jdou na pomoc. Tak kdo nás ochrání?
Rusko bude pravděpodobně ochotnější použít vojenskou sílu v regionální válce proti jedné nebo více evropským zemím NATO, pokud bude vnímat, že je Aliance vojensky nebo politicky oslabena. To platí zejména v případě, pokud Rusko vyhodnotí, že Spojené státy nemohou nebo nebudou podporovat evropské země NATO ve válce s Ruskem. Tak hodnotí situaci dánská tajná služba.
Podle rozhodnutí většiny evropských demokratických států Západu, které si ještě cení svobody, stane se Ukrajina ocelovým dikobrazem, jenž v tom Rusům zabrání. Nevím, jestli je to dost výstižné opatření proti rakeťákům, kterých je v Evropě víc než dost. Válka příměrů a metafor asi není to hlavní, co nás čeká. Termín rakeťák zavedl Trump, jenž si před lety hrál se severokorejským útočníkem a smlouval s ním nevím už co. Severokorejec Trumpa nejprve vábil, pak se mu vysmál a vysloužil si tak přezdívku rakeťák, což zní urážlivě i obdivně, jak komu.
Rakeťáků je v Evropě víc než dost. Předním je samozřejmě Putin, který s raketami a jadernou pumou vyhrožuje nejčastěji. V posledních dnech poněkud polevil, asi čeká, jak se mu zdaří přepólování Trumpa. Zatím to vypadá slibně, ale Trump může kdykoliv říci či popřít cokoliv. Nebo Putin, jenž také může říci či popřít cokoliv, začíná váhat, kolik po pravdě má Západ jaderných zbraní a v jaké asi kvalitě. Sám o svém jaderném arzenálu mlží, Západ jistě také. Kolik zbraní kdo má opravdu, ví jen ten, kdo je opravdu má. Možná Putinovi dochází, že rozhodující není celkový počet pum a jejich kvalita. Důležité je, kdo do toho první práskne atomovku a odpálí ohňostroj, na jehož konci, prý za pár minut, budou poraženy obě strany, včetně všech nestran, bohužel definitivně. Rozhodující moment války je, aby nikdo nic nikam nepráskl. Jadernou zbraň nevypnete, když ji zapnete.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
