Zatčení na moři, vězení, úplatek a zase moře: Životní koloběh afrických migrantů očima českých novinářek
Ve válkou rozvrácené Libyi se momentálně nachází asi 800 000 migrantů z celé Afriky. Někteří z nich se vydávají na moře a zkoušejí svoje štěstí – dosáhnout evropských břehů. Naděje jsou ale mnohem menší než před několika lety. Dvě české novinářky, Markéta Kutilová a Lenka Klicperová absolvovaly plavbu na libyjské lodi pátrající po lidech směřujících do Evropy. Přečtěte si jejich zážitky.
Příď lodi libyjské pobřežní stráže se zařezává ostře do vln Středozemního moře. Fouká vítr, ale vlny nejsou tak strašné. Za námi se stále ještě rýsuje město. Tripolis. Nad ním se vznáší na několika místech tmavý dým. Tam se bombarduje. Ve městě probíhají už dva měsíce tvrdé boje mezi milicemi a jednotkami tripoliské vlády, uznanými OSN a většinou Evropy, a maršálem Chalífou Haftarem. Ten už ovládl skoro celou Libyi. Teď se snaží sevřít do svých kleští to nejdůležitější – libyjské hlavní město. Ale boje nás dnes nezajímají, i když je vidět, že se rozhořely s nebývalou intenzitou. Náš cíl je v moři na severu – a míří k Maltě. Člun s migranty.
Čtyři uzly za hodinu
Tripolis, 14. června. Ráno dostáváme zprávu, že se chystá operace k zachycení migrantů ve Středozemním moři. S příchodem jara začala sezóna, a tak lodě pašeráků převážející migranty do Evropy odplouvají skoro každou noc. Jedeme okamžitě do přístavu. Na palubě postarší lodi italské provenience se už připravuje na vyplutí šest členů libyjské pobřežní stráže a několik vojáků. Před polednem vyplouváme směr Itálie.
„Loď s migranty pluje rychlostí čtyři uzly za hodinu. My máme rychlost 15 uzlů, pokud budeme mít štěstí, dohoníme je, než doplují do italských vod,“ vysvětluje kapitán. Je to jasné – pobřežní stráž nebude migranty zachraňovat, nýbrž se pokusí zabránit jim v tom, aby dopluli do Evropy.
Celá akce je výsledkem dohody mezi Libyí a Itálií a je placena z peněz EU. Smlouva mezi Itálií a Libyí byla obnovena v roce 2018 a navazuje na dohodu, kterou měla Itálie už s diktátorem Kaddáfím. Podstata celé věci spočívá v tom, že Itálie dává tripoliské vládě peníze, aby bránila lodím migrantů odplouvat z Libye a zároveň je přijímala zpět. Z italských peněz je zároveň placen výcvik pobřežní stráže a její lodě.
Na cestě
Libyjské pobřeží je zatím bez hotelové infrastruktury, skoro panenské, a je tudíž pro práci pašeráků ideální. Za vlády Kaddáfího se do Evropy dostávalo ročně jen několik desítek tisíc migrantů. Po jeho smrti a pádu režimu v roce 2011 ale tato čísla začala růst desetinásobně a v roce 2016 připlulo do Itálie 182 000 migrantů.
V roce 2017 to bylo stále vysoké číslo – 119 000 migrantů. Ostatní země EU nevyslyšely volání Italů o pomoc, a v reakci na to italský premiér Salvini dokonce uzavřel tamní přístavy pro lodě humanitárních organizací, které začaly migranty převážet přes Středozemní moře.
Dnes se počty migrantů snažících se dostat za novým životem do Evropy zase vracejí do hodnot z dob Kaddáfího.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
