Putin sašol s uma aneb Rusko jen zkouší, kam až může zajít?
Beránka vlku se zachtělo. Putin se rozhodl, že nakrmí svoje velmocenské choutky a uspokojí svoje mindráky tím, že ztrestá odbojnou Ukrajinu. Vpádu ruské armády na Ukrajinu, který náš prezident normalizačním jazykem nazval nejprve vstupem (sic!), předcházela dlouhodobá masivní goebbelsovská propaganda. Ta byla a je namířena především na jeho domácí publikum, ale má svoji odezvu i v jiných částech světa. Nemusíme chodit daleko, stačí se podívat na naši mediální, respektive internetovou scénu a její otevřené diskuse.
Bylo by to velmi snadné ukončit bádání o motivech ruského aktuálního počínání tím, že bychom jen lakonicky řekli, že Vladimir Vladimirovič prostě zešílel (rusky sašol s uma, pozn. autora). On si je se svými věrnými jistý, že má v ruce karty, s nimiž může hrát. Ten uměle stvořený narativ jeho propagandy o mírumilovném Rusku a zlém Západu (který se prý snaží ovládnout Ukrajinu, aby ohrozil Rusko) mu doma funguje. Co posiluje jeho sebevědomí? Především je to podle mého stále opomíjené partnerství s dnes všemocnou komunistickou totalitní Čínou. Jako by obě říše zla vzkazovaly Západu – my vás nepotřebujeme! Vůči Evropě má stále velký vyděračský potenciál díky dodávkám zemního plynu a ropy. Spoléhá na faktickou nejednotu zemí EU. Vyzkoušel si to například s Orbánem… a nejen s ním.
Putin si je také jist, že embarga a sankce měly v minulosti velmi často spíše charakter deklarace. Mocní a bohatí v různých částech světa si svoje cestičky k ochraně svých finančních toků dokázali vždy najít, a to bez ohledu na politiku a vzletná slova. Pokud budou velké nadnárodní korporace sankční režim i nadále obcházet, tak se nic moc nezmění. Nejmovitější ruští oligarchové investovali a stále investují po celém světě, podobně jako nejbohatší soudruzi z Číny. Jinými slovy, pokud nebude Západ svoje slova uvádět v činy a bude platit, že o peníze jde vždy až v první řadě, tak zůstane Putin na koni. Příznačný je v této souvislosti velmi vlažný přístup Švýcarska.
Další karta, kterou Putin drží v ruce, je stále funkční a činná síť FSB (dříve KGB) a GRU po celém světě. Nezapomínejme, že Putin má i složky agentů a spolupracovníků KGB ještě z doby železné opony, což platí i pro bývalé Československo. Ruský vliv je v Česku stále poměrně silný, jen firem s majoritním ruským vlastníkem je u nás více než 13 tisíc. Rusové jsou tak nejčastějšími zahraničními vlastníky našich firem. Krom toho u nás Rusové vlastní tisíce nemovitostí. Česko je oblíbeným přístavem ruských peněz. Mají tady i svoje banky – Expobank ruského miliardáře Igora Kima či pobočku největší ruské banky Sberbank (zakladatelem je Centrální banka Ruské federace). A možná tady doteď měli Rusové i svého prezidenta.
Postoj vůči Rusku a jeho agresi na Ukrajině musí být diametrálně odlišný, než tomu bylo po anexi Krymu. Musí být jednotný, komplexní a důsledný, i když nás to bude něco stát. Pokud se tak nestane, tak jsme prohráli. Je třeba zvážit aktivaci NATO do stavu bojové pohotovosti na její východní hranici. NATO by tím ukázalo svoji akceschopnost, jednotu a smysluplnost. Myslím, že už není na co čekat. A ekonomický distanc vůči Rusku nemůže být jen jako, jinak se vítězem bude cítit agresor. On rozumí jen síle, nic jiného na něj neplatí. Naši vstřícnost, ohleduplnost a slušnost vnímá jako naši slabost, podobně jako Čína… Cena za naši bezelstnou naivitu pak bude velmi vysoká. Nebylo by to v dějinách lidstva poprvé.
P.S. Po napsání tohoto textu vystoupil Miloš Zeman a útok Ruska na Ukrajinu překvapivě ostře odsoudil. Pozdě, ale přece…
