Válka je projev expanzivních tendencí Ruska, musíme investovat do obrany, říká politolog Miroslav Mareš
Právník a politolog Miroslav Mareš (48) je vedoucím oddělení bezpečnostních a strategických studií na FSS MU. V sérii dotazníků Reflexu vysvětluje, čeho se Rusko pokouší dlouhodobě dosáhnout a co ruská vojenská akce znamená pro podporovatele Putina v Česku.
K čemu vlastně dnes na Ukrajině dochází? Nejsme svědky resuscitace bývalého carského impéria?
Je to obecně projev ruského expanzivního chování, který kombinuje dědictví carského impéria, sovětskou rozpínavost i nové agresivní tendence Putinova režimu.
Rusko v posledních letech stupňuje vojenskou nebo hybridní ofenzívu všude ve světě, například v Mali, Bosně a Herzegovině, v Černé Hoře, Bělorusku, Kazachstánu a nyní na Ukrajině. Znamená to vytyčování nových sfér vlivu?
Určitě ano, jeho snahou je být respektovanou velmocí a přebít angažovaností vojenských sil, tajných služeb a skrytě ovládaných soukromých vojenských společností ekonomický a kulturní vliv Západu. Využívá ochoty k násilné akci na hlavních frontových liniích a lhostejnost k vlastním ztrátám.
Platí stále rovnice, že čím je slabší Západ, tím je silnější Rusko a naopak? Pokud ano, kdy Západ oslabil?
Ano, současné Rusko a nově i Čína využívají jakékoliv oslabení Západu k posílení vlastních pozic, platí to i pro středoevropský prostor. Západ oslabil v celém období po studené válce vlastní iluzí o konci dějin a ztrátou vnitřní schopnosti mobilizovat vlastním kapacity pro obranu proti skutečným hrozbám. Například oprávněnou kritiku wokeismu pak zneužívají i prokremelské síly.
Co říkáte ruské výhrůžce vládám Finska a Švédska, že pokud vstoupí do NATO bude ze strany Ruska následovat vojenská a politická odpověď?
Putinovské Rusko přestává mít jakékoliv zábrany a ve výhružce se skrývá jak hrozba invaze, tak i použití jaderných zbraní. Bude záležet na razanci odpovědi Západu na tyto výhružky a ochoty podstoupit krátkodobé oběti.
Není dnešní situace na Ukrajině bankrotem politických sil v čele s Václavem Klausem, Milošem Zemanem, SPD a komunisty?
U Zemana a Klause osobně ano, protože do spolupráce s Ruskem vsadili velký politický kapitál a vzhledem k tomu, že oba mají narcistní ambice být „zapsáni do dějin“, tak v tomto případě se do nich negativně zapíše jejich selhání. SPD si naopak svým postojem, charakterizovaném zatím dílčími opatrnickými odsouzeními války a současně šířením prokremelských narativů buduje roli zastánce Putinova Ruska, která má odezvu u velké části občanů ČR. To je třeba mít na paměti, tato část veřejnosti zde je silná, i ve státních strukturách, byť nyní poměrně skrytě. Zemana akceptovala jen tehdy, když souzněl s jejich názory. Najde si jiné reprezentanty anebo bude provádět suvbverzivní politiku proti západnímu směřování přímo pro Kreml.
Měla by podle vás česká vláda zvýšit rozpočet na obranu? V jaké oblasti?
Ano, měla, a to i na úkor sociálních výdajů. Je třeba zaměřit se na drony, bitevní letadla a vrtulníky a dělostřelectvo. Podporovat kybernetickou obranu a zavést možnost ofenzivních vlivových a přímých operací zpravodajských (respektive tajných, protože už nepůjde jen o zpravodajství) služeb.
Co říkáte vaporizaci osmi proruských serverů?
Přiznám se, že jsem zde na rozpacích. Podporuji vládu v těžkém boji proti dezinformacím a respektuji tento krok za nynější krizové situace, ale právní odůvodnění by měl vyřešit i soud a do budoucna by zde měla být na tomto poli přijata preciznější veřejnoprávní a soukromoprávní úprava pro zvýšení právní jistoty. Samozřejmě také odstupňovaná podle míry ohrožení bezpečnosti státu.
