Kateřina Konečná

Kateřina Konečná Zdroj: Blesk - Alexandr Malachovský

Volby do Evropského parlamentu 2019: Tisková konference KSČM po vyhlášení výsledků voleb. Převažuje skleslá nálada
Volby do Evropského parlamentu 2019: Tisková konference KSČM po vyhlášení výsledků voleb. Převažuje skleslá nálada
Svůj hlas ve volbách dnes ve městě Pohořelice odevzdal také šéf politického hnutí Přísaha Robert Šlachta
Předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta
Předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta
15 Fotogalerie

Vedlejší ukrajinské efekty aneb Komunisté-lidumilové a Šlachtova korupční mantra

Sejde z očí, sejde z mysli, včetně té voličské. Hrozí to hned několika politickým uskupením, která v loňských sněmovních volbách nedoběhla do pětiprocentního cíle. Proto je pro ně každá mediální příležitost vítaná. V nedělních televizních debatách si ji užily hned dvě strany – komunisté a Přísaha.

Příležitost dát o sobě vědět dostali přímo předáci obou uskupení – šéf „policejní“ Přísahy Robert Šlachta (v Otázkách Václava Moravce) a první komunistka Kateřina Konečná (v Partii). „Pan prezident Putin je vládce impéria,“ potvrdila předsedkyně KSČM v debatě na CNN Prima News větší potenciál provokativnosti. A v souvislosti s ukrajinskou krizí dodala: „Západ selhal.“

Kdo by ale čekal podporu Moskvy a jejího výbojného chování, byl by zklamán. Kateřina Konečná, která je zároveň europoslankyní, ruský útok označila za „naprosto nepřijatelný“. Ale samozřejmě i to je třeba po komunisticku relativizovat. Dozvěděli jsme se tady také, že podobné akce v posledních 20 letech podnikalo v Iráku a na dalších místech světa „jiné impérium“. Tedy pochopitelně Spojené státy.

Ostatně, komunisté přeci nikomu nestraní, jak ujistila v nedělní Partii i jejich šéfka: „Já nemám žádný rozdíl mezi tím, jestli to dělal Putin, Bush, Obama nebo kdokoliv další.“ Neboli relativizace jako vyšší stádium dialektiky…

O co tedy komunistům nyní na Ukrajině jde? O lidi pochopitelně: „Každou válku prohrají obyčejní lidé,“ konstatovala Kateřina Konečná. A zopakovala to i u otázky, zda se má s Vladimirem Putinem vyjednávat: „Pokud odmítneme jednání s tímto člověkem – a můžeme mu věřit nebo nevěřit, to je teď úplně jedno – tak v podstatě připouštíme, že válka tam bude pokračovat. A pokud bude válka pokračovat, tak budou ti civilisté, ženy a děti umírat.“ Takže tak.

Ještě ostřejší slova vůči ruskému vojenskému výpadu na Ukrajině volil předseda ve volbách sice o něco úspěšnější (4,7 % hlasů, komunisté jen 3,6 %), ale i tak mimoparlamentní Přísahy Robert Šlachta. V debatě ČT odsoudil „agresi pana Putina vůči Ukrajině“ a tamní obyvatelstvo sympaticky ocenil za odvahu: „Máme kam vzhlížet.“

Pak nabídl tezi, že trest má preventivně předcházet zločinu – proklamací, že sankce na Rusko měly přijít mnohem dřív, tedy ještě před vpádem na Ukrajinu. Ale s tímhle nerealistickým postojem není na politické scéně jediný, včetně některých vládních politiků.

Především ale ukázal, že zůstává věrný svým „policejním“ prioritám. Jistě není od věci poukázat na to, že u přílivu ukrajinských uprchlíků je na místě ostražitost a bedlivá kontrola, aby se sem mezi lidmi prchajícími před válečným utrpením nedostali i nezvaní hosté s kriminálním pozadím. Potud v pořádku.

Ale když došla obecná řeč na kyberterorismus a terorismus jako takový, ukázalo se, že Robert Šlachta se dál drží své protikorupční mantry: „Uhýbá se tomu hlavnímu tématu a to je boj s korupcí a boj se závažnou hospodářskou činností.“ Jistě, to trápí Českou republiku nejvíc…

…neboli v obou případech žádná škoda.