Vedlejší ukrajinské efekty aneb Komunisté-lidumilové a Šlachtova korupční mantra
Sejde z očí, sejde z mysli, včetně té voličské. Hrozí to hned několika politickým uskupením, která v loňských sněmovních volbách nedoběhla do pětiprocentního cíle. Proto je pro ně každá mediální příležitost vítaná. V nedělních televizních debatách si ji užily hned dvě strany – komunisté a Přísaha.
Příležitost dát o sobě vědět dostali přímo předáci obou uskupení – šéf „policejní“ Přísahy Robert Šlachta (v Otázkách Václava Moravce) a první komunistka Kateřina Konečná (v Partii). „Pan prezident Putin je vládce impéria,“ potvrdila předsedkyně KSČM v debatě na CNN Prima News větší potenciál provokativnosti. A v souvislosti s ukrajinskou krizí dodala: „Západ selhal.“
Kdo by ale čekal podporu Moskvy a jejího výbojného chování, byl by zklamán. Kateřina Konečná, která je zároveň europoslankyní, ruský útok označila za „naprosto nepřijatelný“. Ale samozřejmě i to je třeba po komunisticku relativizovat. Dozvěděli jsme se tady také, že podobné akce v posledních 20 letech podnikalo v Iráku a na dalších místech světa „jiné impérium“. Tedy pochopitelně Spojené státy.
Ostatně, komunisté přeci nikomu nestraní, jak ujistila v nedělní Partii i jejich šéfka: „Já nemám žádný rozdíl mezi tím, jestli to dělal Putin, Bush, Obama nebo kdokoliv další.“ Neboli relativizace jako vyšší stádium dialektiky…
O co tedy komunistům nyní na Ukrajině jde? O lidi pochopitelně: „Každou válku prohrají obyčejní lidé,“ konstatovala Kateřina Konečná. A zopakovala to i u otázky, zda se má s Vladimirem Putinem vyjednávat: „Pokud odmítneme jednání s tímto člověkem – a můžeme mu věřit nebo nevěřit, to je teď úplně jedno – tak v podstatě připouštíme, že válka tam bude pokračovat. A pokud bude válka pokračovat, tak budou ti civilisté, ženy a děti umírat.“ Takže tak.
Ještě ostřejší slova vůči ruskému vojenskému výpadu na Ukrajině volil předseda ve volbách sice o něco úspěšnější (4,7 % hlasů, komunisté jen 3,6 %), ale i tak mimoparlamentní Přísahy Robert Šlachta. V debatě ČT odsoudil „agresi pana Putina vůči Ukrajině“ a tamní obyvatelstvo sympaticky ocenil za odvahu: „Máme kam vzhlížet.“
Pak nabídl tezi, že trest má preventivně předcházet zločinu – proklamací, že sankce na Rusko měly přijít mnohem dřív, tedy ještě před vpádem na Ukrajinu. Ale s tímhle nerealistickým postojem není na politické scéně jediný, včetně některých vládních politiků.
Především ale ukázal, že zůstává věrný svým „policejním“ prioritám. Jistě není od věci poukázat na to, že u přílivu ukrajinských uprchlíků je na místě ostražitost a bedlivá kontrola, aby se sem mezi lidmi prchajícími před válečným utrpením nedostali i nezvaní hosté s kriminálním pozadím. Potud v pořádku.
Ale když došla obecná řeč na kyberterorismus a terorismus jako takový, ukázalo se, že Robert Šlachta se dál drží své protikorupční mantry: „Uhýbá se tomu hlavnímu tématu a to je boj s korupcí a boj se závažnou hospodářskou činností.“ Jistě, to trápí Českou republiku nejvíc…
…neboli v obou případech žádná škoda.
