Tomáš Šmíd: Rusko vyhraje, ale Ukrajinu nezlomí
V anketě Reflexu pokračujeme tentokrát otázkami bezpečnostním analytikům. Jedním z nich je Tomáš Šmíd (43), který se specializuje na postsovětský prostor. Působí na vysoké škole AMBIS.
Ukrajinský odpor proti ruské invazi je heroický, ale pokud Rusko použije nejmodernější zbraně, tento odpor nakonec zlomí. Existuje podle vás něco víc než sankce a něco méně než přímý vstup NATO do války, co by porážku Ukrajiny odvrátilo?
Rusko tento odpor bohužel zlomí, i když nepoužije nejmodernější zbraně. Navíc bych si o jejich reálném množství nedělal zase tak velké iluze. Prototyp je prototyp a sériová výroba je sériová výroba…. Nicméně pokud bude uvažovat čistě vojensky a „imperátorsky“ a nebude do svých úvah příliš zahrnovat ekonomickou izolaci a sankce, tak ukrajinské síly stejně nakonec, byť za cenu nemalých ztrát na své straně, udolá. A Vámi zmiňovanou „mezicestu“ příliš nevidím. Přímý vstup NATO do války by nakonec k vojenské porážce Ruska vedl, ale já se obávám, že kvůli vysokému riziko jaderné konfrontace k této variantě nedojde. Byť byl-li bych chvíli optimista, dokážu si představit, že není vyloučena varianta, že opravdu reálná hrozba přímého zapojení NATO do konfliktu by mohla podnítit část mocenských kruhů v Rusku ke svržení Vladimira Putina. Ale uznávám, že to je spekulace.
Spojené státy slíbili Ukrajině válečnou pomoc ve výši 800 miliónů dolarů. Pomoc mudžahedínům v době afghánské války byla v přepočtu 22 miliard dolarů. Měly by Spojené státy, pokud Kyjev padne, podporovat ukrajinské povstalce stejně jako kdysi mudžahedíny v Afghanistánu?
Vzhledem k tomu, že americká zahraniční politika má určitý podíl na vyhrocení rusko-ukrajinských vztahů, tak má přinejmenším morální povinnost, považuje-li se za leadera západního světa, Ukrajině v této šlamastyce pomoci. Čili ano. Pokud se konflikt změní v ruskou okupaci a ukrajinský partyzánský odboj, měly by USA ukrajinské povstalce podporovat, jak jen to půjde.
Co z ukrajinské války vyplývá pro národní bezpečnost Česka? Myslíte, že by se to mělo odrazit už ve státním rozpočtu, který leží dnes ve sněmovně? A v jakých položkách?
Tak přinejmenším by to měl být další signál k tomu, že výdaje na obranu by měly být navýšeny tak, abychom plnili závazky NATO. A abychom je skutečně plnili nejen čistě nominálně, ale i správnou alokací rozpočtových prostředků. Kdybych byl konkrétnější, tak osobně si myslím, že velmi důležité je v nejbližší době přezbrojení, respektive modernizace výzbroje především 7. mechanizované brigády a také protivzdušná obrana (hlavně 25. protiletadlový pluk). Politicky prosadit podobné věci je nesmírně náročné a neštěstí ukrajinského lidu by mohlo více lidem v ČR otevřít oči.
Měli by čeští politici obnovit myšlenku americké základny v Česku?
To je složitá otázka, průchodnější by nejspíše byla nějaká základna NATO než čistě americká, ale vzhledem k faktické roli USA v rámci aliance to nakonec není tak zásadní rozdíl. Já jsem přes vědomí si všech úskalí (právních, politických, emocionálních), která s tím mohou být spojena, spíše zastáncem americké přítomnosti na našem území. Již jen vzhledem k agresivní politice putinského Ruska, naší zranitelné geografické poloze a velké fyzické asymetrii vůči takové hrozbě. Primárně bych ale měli posilovat vlastní obranné kapacity, čímž se vracíme o otázku výše.
V Česku existují vlivné skupiny, které do poslední chvíle relativizovaly imperiální ambice Vladimíra Putina. Jsou tito lidé dnes bezpečnostním rizikem? A v čem?
Byli vždy bezpečnostním rizikem, nejen dnes. A to především ti, kteří to dělali v přímé koordinaci s ruskými vlivovými či zpravodajskými kruhy, a patří k českým politickým či ekonomickým elitám. Některé z nich lze považovat za regulérní zrádce své země. Co se týče davu různých žvanilů a trollů ve virtuálním prostoru, to je trochu jiná věc. Je to sice nepříjemné a otravné, někdy nechutné, ale byl bych velmi opatrný s kriminalizováním projevů běžné populace na sociálních sítích. Zdravá demokratická společnost musí unést co nejširší míru svobody slova, což sebou nese i nutnost snést podobné projevy. Jinak hrozí cenzura a různé mccarthistické projevy. Nicméně přímá spolupráce s nepřátelským režimem je něco jiného a tam bychom měli být v postihování či eliminování takových jedinců naopak někdy agilnější.
Co říkáte výroku místopředsedy Evropské komise Timmermanse, že Putin zaútočil na Ukrajinu, aby odvrátil pozornost od klimatické krize?
Že je to ideologicky zaslepený a do sebe zahleděný salónní levičák, který si nevidí na špičku nosu. Svým způsobem je to ostudné, jakkoliv tragikomické, vyjádření.
