Petr Sokol: Ukrajinská armáda přejde do podzemí
V anketě Reflexu pokračujeme tentokrát otázkami politologům bezpečnostním analytikům. Jedním z nich je externí komentátor Reflexu Petr Sokol (48).
Ukrajinský odpor proti ruské invazi je heroický, ale pokud Rusko použije nejmodernější zbraně, tento odpor nakonec zlomí. Existuje podle vás něco víc než sankce a méně než přímý vstup NATO do války, co by porážku Ukrajiny odvrátilo?
Mezistupněm, který může Ukrajině pomoci, je masivní pomoc v podobě dodávek zbraní a vojenského materiálu. To je více než jen sankce a nyní se to právě ze strany států NATO děje. Zda to stačí na ukrajinské vítězství nebo aspoň „remízu“, uvidíme. Jsem ale spíše skeptický.
Spojené státy slíbili Ukrajině válečnou pomoc ve výši 800 miliónů dolarů. Pomoc mudžahedínům v době afghánské války byla v přepočtu 22 miliard dolarů. Měly by Spojené státy, pokud Kyjev padne, podporovat ukrajinské povstalce stejně jako kdysi mudžahedíny v Afghanistánu?
Ano, protože takové jednotky budou zřejmě hlavně pozůstatkem regulérní ukrajinské armády, která přejde do podzemí. Nepůjde proto případně o povstalce, ale o reprezentanty vlády, kterou budou západní státy velmi pravděpodobně nadále uznávat za legitimního reprezentanta Ukrajiny.
Co z ukrajinské války vyplývá pro národní bezpečnost Česka? Myslíte, že by se to mělo odrazit už ve státním rozpočtu, který leží dnes ve sněmovně? A v jakých položkách?
Vzhledem k situaci musíme bezpodmínečně začít více vyzbrojovat naši armádu a zřejmě i posílit tajné služby. Očekával bych ale, že se rozpočtové změny odehrají spíše až po schválení státního rozpočtu na rok 2022, formou jeho případné novelizace.
Měli by čeští politici obnovit myšlenku americké základny v Česku?
Ano, i když to teď nebude jednoduché. Radar jsme v minulosti odmítli a nejsme „frontovou“ zemí, která přímo či přes moře hraničí s Ruskem jako Polsko, pobaltské republiky nebo Rumunsko.
V Česku existují vlivné skupiny, které do poslední chvíle relativizovaly imperiální ambice Vladimíra Putina. Jsou tito lidé dnes bezpečnostním rizikem? A v čem?
Bez pochyby jsou. Část z nich nedokázala odhadnout reálné ambice putinovského režimu, druhá sloužila ruským zájmům vědomě a úmyslně. Proruská scéna se sice teď rozštěpila podobně jako evropští komunisté po srpnu 1968, ale od těch, kteří i nyní zůstali na straně putinovského Ruska, může očekávat cokoli.
Co říkáte výroku místopředsedy Evropské komise Timmermanse, že Putin zaútočil na Ukrajinu, aby odvrátil pozornost od klimatické krize?
Zní naprosto neuvěřitelně.
