V Praze je 686 krytů, nejvíce lidí však pojme metro, a to 332 tisíc. Kam se v případě nouze ukrýt?
V Praze se nachází 686 tzv. stálých tlakově odolných úkrytů (STOÚ), které jsou schopné ochránit obyvatelstvo v případě jaderného či jiného ničivého útoku. ČTK to dnes řekl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Podle několik let starých údajů by se do těchto krytů v metropoli vešlo téměř půl milionu lidí, jejich počet od té doby však zhruba o 50 klesl. Nejvíce lidí by se v případě ohrožení mohlo ukrýt v systému metra, a to 332.000. Dalších 15.000 míst je ve Strahovském tunelu. Dalším lidem by mohly posloužit improvizované úkryty například v bytových domech.
"Největším STOÚ je ochranný systém metra, Strahovský tunel a asi dalších 37 větších. Rozmístění jednotlivých úkrytů je na portále hlavního města Prahy, a to buď v mapě, nebo v seznamech úkrytů," uvedl mluvčí. Největší kapacitu má linka metra B, kam by se vešlo asi 130.000 lidí, u linky A je to 116.000 a na lince C by mohlo najít útočiště až 85.500 osob.
Hofman dodal, že většina úkrytů je v době mimo ohrožení využívána pro jiné účely, kromě zmíněných velkých dopravních staveb jde například o garáže, skladové prostory, dílny a podobně. Většina je soukromě vlastněná. Obyvatelé, na které by nezbylo místo ve stálých úkrytech, by se mohli uchýlit do improvizovaných krytů, které jsou například v uzpůsobených částech bytových domů.
Podle koncepce ukrytí obyvatelstva na území Prahy bylo krytů před několika lety více než o padesátku více. Město podle dokumentu každoročně několik úkrytů ze seznamu vyřadí kvůli havarijnímu stavu, jehož důvodem jsou vysoké náklady na opravy a rekonstrukce, nebo kvůli výstavbě v místě stávajících úkrytů. Nejvíce krytů bylo budováno v 60. letech minulého století, od 80. let se budovaly jako stavby, které mohou v době míru sloužit jiným účelům.
V úkrytech je podle koncepce nutné pravidelně dělat revize technického zařízení, aby byly připraveny pro případ potřeby. Například jednou za pět let se kontroluje filtroventilace, jednou za dva roky elektroinstalace nebo náhradní zdroj elektrické energie. Za údržbu město a další vlastníci ročně platí desítky milionů korun.
V případě nebezpečí by k varování obyvatel sloužily sirény, které lidé mohou slýchat při jejich zkoušce každou první středu v měsíci. Při zkouškách je ale tón sirén nepřerušovaný, zatímco při výstraze by zazněl po dobu 140 sekund kolísavý tón. Po tomto signálu by pak následovala mluvená informace upřesňující, o jaký druh nebezpečí jde.
